Subterra

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

---

Konkrétní problémy: wikiodkazy, Wikipedie:NPOV, reference nezávislými zdroji, plné citace

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Subterra
Sídlo společnosti v Pražské Libni
Základní údaje
Právní forma	akciová společnost
Datum založení	1. dubna 1992
Adresa sídla	Koželužská 2246/5, Praha, 180 00, Česko
Charakteristika firmy
Mateřská společnost	Metrostav
Identifikátory
Oficiální web	subterra.cz
IČO	45309612
LEI	31570010000000115913
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Subterra a.s. je multioborová stavební společnost, která je součástí koncernu Metrostav. Její výrobní program zahrnuje podzemní, pozemní i dopravní stavitelství. Subterra rovněž zajišťuje technická zařízení budov a technologické celky v rámci velkých infrastrukturálních staveb.

Historie

Počátek historie společnosti sahá do roku 1964. V září uvedeného roku byl proveden první odpal na pokusné ražbě štolového přivaděče pitné vody ze Želivky do Prahy. To byl začátek vývoje podniku, který se od samostatného útvaru Uranových dolů Příbram přes odštěpný závod Želivka, národní podnik Podzemní inženýrské stavby, koncernový podnik Výstavba dolů uranového průmyslu, státní podnik Subterra, přeměnil až na dnešní akciovou společnost Subterra a.s. Ta byla na základě privatizačního projektu založena k 1. dubnu 1992.^[1]

Od té doby společnost rozšiřovala svoji nabídku na občanskou, bytovou a průmyslovou výstavbu i na další obory inženýrského stavitelství. Největší podíl v její produkci představují stavby podzemní a dopravní.

V roce 2004 se Subterra stala členem skupiny Metrostav.^[2]

Působnost Subterry sahá také za hranice České republiky. Své pobočky má v Německu, Srbsku, Maďarsku, Chorvatsku, Švédsku a na Slovensku.^[1]

Významné stavby

Dokončené stavby

• Pražské metro, linka A - výstavba stanice Nádraží Veleslavín, 2010 - 2015
• ZOO pěti kontinentů, Jihlava, 2011-2015^[3]
• Obytný soubor Rezidence Lesopark - 1. etapa, Praha - Letňany, 2011 - 2012
• Elektrárna Počerady - provedení elektroinstalace, 2011 - 2013
• Optimalizace trati Praha Bubeneč - Praha Holešovice, 2012 - 2015^[4]
• Rekonstrukce traťového úseku Budapešť-Kelenföld–Tárnok, Maďarsko, 2012 - 2015^[5]
• Škoda Icerink, Praha, 2017 ^[6] (stavba roku 2018)
• Tunel Bancarevo, Srbsko, Dálnice A4, 2012 - 2017
• Tunel Herrschaftbuck, Dálnice A98, Německo, 2017 - 2022
• Rekonstrukce Lochkovského a Komořanského tunelu, Dálnice D0

Stavby v realizaci (1. 2022)

Tunel Milochov, Železniční trať Púchov - Považská Bystrica, Slovensko 2016 - 2022 (2021 jednokolejný provoz)

Tunel Spitzenberg, Dálnice A44, Německo, od 2017 (plánované ukončení 2022)

Rekonstrukce Glam-Gallasova paláce, Praha, od 2018 (plánované ukončení 2022)

Modernizace ventilace a elektroinstalace v pražském metru, od 2019 (plánované ukončení 2022)

Tunel Skärholmen, Stockholmský obchvat, Švédsko, od 2016 (plánované ukončení 2022)

Tunel Kramer, Garmisch-Partenkirchen, Německo, od 2019 (plánované ukončení 2023)

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Subterra na Wikimedia Commons

https://www.subterra.cz/reference/rekonstrukce-clam-gallasova-palace-v-praze/

• http://archiv.ihned.cz/c1-903772-subterra-je-v-zahranici-uspesna 17. 12. 1997 00:00 (aktualizováno: 13. 6. 2001 18:12)
• http://archiv.ihned.cz/c1-11331360-metrostav-ma-vazny-zajem-o-subterru 5. 8. 2002 00:00 (aktualizováno 13:39)
• http://ekonomika.idnes.cz/subterra-prijde-nejmene-na-700-milionu-ds1-/ekoakcie.aspx?c=A020802_114135_ekoakcie_klu 7. srpna 2002 16:51

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.