Studijní komise pro ženský diakonát

První studijní komise pro ženský diakonát byla ustavena v srpnu 2016 papežem Františkem, aby přezkoumala teologii a historii služby žen jáhenek (diakonek) v římskokatolické církvi. Zpráva komise nebyla zveřejněna. Po amazonské synodě papež František slíbil, že tuto komisi znovu otevře. Místo toho v dubnu 2020 zřídil druhou komisi.

Pozadí

Povolání jáhna se v katolické církvi po několika staletích existence postupně proměnilo v úřad vyhrazený mužům, kteří byli kandidáty kněžského svěcení a byli vysvěceni na přechodné jáhny.[1] Účastníci Druhého vatikánského koncilu doporučili obnovení starobylého stálého diakonátu hlasováním v říjnu 1963 a v září 1964.[2] V koncilní dogmatické konstituci o církvi (Lumen gentium) se uvádí:[3]

...může být v budoucnu obnoveno jáhenství jako vlastní a trvalý hierarchický stupeň. Příslušným územím biskupským sborům různého druhu náleží pravomoc se schválením papežovým rozhodnout, zda a kde je vhodné ustanovit takové jáhny pro duchovní správu. Se souhlasem římského biskupa se může toto jáhenství udělit mužům zralejšího věku, a to i žijícím v manželství, a také schopným mladým mužům, pro které však musí zůstat v platnosti zákon celibátu.

Přestože byla otázka zařazení žen do diakonského svěcení předložena koncilu, papež Pavel VI. v roce 1967 povolil zřízení služby trvalých jáhnů, která byla stále omezena na muže, ale byla otevřena ženatým mužům. Podle jím stanovených pravidel patřili stálí i přechodní jáhni do jednoho řádu a byli vysvěceni podle stejného obřadu.[4][5]

Katolická církev se otázkou jáhenek zabývala již v roce 2002, a to ve zprávě Mezinárodní teologické komise, která je poradním orgánem Kongregace pro nauku víry.[6] 26. října 2009 papež Benedikt XVI. upravil kanonické právo, aby upřesnil rozdíl mezi jáhny a kněžími, a napsal, že pouze ti druzí působí „v osobě Krista“, že diakonát a kněžství jsou specifické služby, spíše než stupně v rámci svátostného svěcení.[7]

Arcibiskup Paul-André Durocher z kanadského Gatineau nadnesl myšlenku svěcení žen na jáhenky, když hovořil na synodě o rodině v roce 2015,[8] a pokračoval v nastolování této otázky i po synodě.[9] Několik vyšších prelátů zaujalo k možnosti ženského diakonátu opačný postoj, včetně kardinálů Waltera Kaspera[10] a Gerharda Müllera.[11] Někteří biskupové[zdroj?] svěcení žen na jáhenky podporují.[12][13]

Při audienci s řeholnicemi v květnu 2016 na shromáždění Mezinárodní unie generálních představených (UISG), které se konalo jednou za tři roky, byl papež František dotázán, zda by ženy mohly být zařazeny do stálého diakonátu, a byl dotázán na možnost zřízení oficiální komise, která by tuto záležitost prozkoumala.[14] František odpověděl, že historie je „nejasná“ a že není zřejmé, jakou roli jáhenky hrají a zda byly vysvěceny, a dodal: „Zdá se mi užitečné mít komisi, která by to dobře objasnila.“[15] Vatikánský mluvčí Federico Lombardi následně řekl, že František „neřekl, že má v úmyslu zavést jáhenské svěcení pro ženy, a už vůbec nemluvil o kněžském svěcení žen.“[16]

Vytvoření

Když papež František 2. srpna 2016 zřídil Studijní komisi pro ženský diakonát, pověřil ji, aby prozkoumala historii žen sloužících jako diakonky v římskokatolické církvi.[17] Jejím předsedou jmenoval arcibiskupa Luise Francisca Ladariu SJ, sekretáře Kongregace pro nauku víry, a dvanáct členů, šest žen a šest mužů:[18]

  • Núria Calduch Benages, členka Papežské biblické komise
  • Francesca Cocchini, členka katedry na univerzitě La Sapienza (Řím) a Patristického institutu Augustinianum
  • Piero Coda, prezident institutu Sophia University (Řím), člen Mezinárodní teologické komise
  • Robert Dodaro OSA, prezident Patristického institutu Augustinianum
  • Santiago Madrigal SJ, ekleziolog na Papežské univerzitě Comillas (Madrid)[19]
  • Mary Melone SFA, rektorka Papežské univerzity Antonianum (Řím)[20]
  • Karl-Heinz Menke, emeritní profesor dogmatické teologie na univerzitě v Bonnu, člen Mezinárodní teologické komise[20]
  • Aimable Musoni SDB, ekleziolog na Papežské salesiánské univerzitě (Řím)[20]
  • Bernard Pottier SJ, člen katedry na Institute D'etudes Théologiques (Brusel), člen Mezinárodní teologické komise[20]
  • Marianne Schlosserová, teoložka na Vídeňské univerzitě, členka Mezinárodní teologické komise
  • Michelina Tenace, teoložka na Papežské gregoriánské univerzitě (Řím)[21]
  • Phyllis Zagano, vedoucí vědecká pracovnice na Hofstra University (New York)[22]

Členové komise se zdáli být v názorech rozděleni. Zagano napsala knihu s názvem Svatá sobota: Argument pro obnovení ženského diakonátu v katolické církvi, zatímco Menke tvrdil, že ženy nemohou být jáhny, protože nemohou být kněžími.[23]

V srpnu 2016 UISG poděkovala papeži za splnění jeho závazku a za počet členek.[24]

Práce první studijní komise a její výsledky

Komise se poprvé sešla v listopadu 2016 v Římě.[25]

Studijní komise vypracovala první zprávu pro papeže Františka[26] do ledna 2019.[27] V květnu 2019 František uvedl, že Studijní komise zatím nepřinesla "definitivní odpověď" kvůli nedostatku konsenzu ohledně role diakonek v raném křesťanství. František k tomu uvedl: „Pracovali společně. A do jisté míry našli shodu. Ale každý z nich má svou vlastní vizi, která se neshoduje s vizí ostatních. Zastavili se tam jako komise a každý z nich studuje a pokračuje dál.“ František sice naznačil, že individuální studium pokračuje, ale neuvedl, zda studijní komise zůstává aktivní jako orgán.[26]

Druhá komise

Amazonská synoda vyzvala k dalšímu studiu ženského diakonátu. Papež František nejprve slíbil obnovit činnost předchozí komise, ale poté se rozhodl 8. dubna 2020 zřídit novou komisi s těmito členy:[28]

  • Giuseppe Petrocchi, kardinál a předseda Komise
  • Denis Dupont-Fauville, tajemník Komise
  • James Keating
  • Dominic Cerrato
  • Santiago del Cura Elena
  • Angelo Lameri
  • Barbara Hallensleben
  • Manfred Hauke
  • Catherine Brown Tkacz
  • Caroline Farey
  • Anne-Marie Pelletier
  • Rosalba Manes

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Study Commission on the Women's Diaconate na anglické Wikipedii.

  1. ↑ CUMMINGS, Owen F. Deacons and the Church. Mahwah, New Jersey: Paulist Press, 2004. Dostupné online. ISBN 9780809142422. S. 50. (angličtina) 
  2. ↑ RAHNER, Karl. The Teaching of the Second Vatican Council on the Diaconate. In: Bourke, David; Kruger, Karl H. (eds.). Foundations for the Renewal of the Diaconate. [s.l.]: Bishops' Committee on the Diaconate, United States Conference of Catholic Bishops Dostupné online. ISBN 9781555861858. S. 181 a násl.. (angličtina)
  3. ↑ PAVEL VI. Dogmatická konstituce o církvi, kapitola III., odstavec 29 [online]. Svatý stolec, 1964-11-21, rev. 2016-08-08 [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. 
  4. ↑ Frequently Asked Questions About Deacons [online]. United States Conference of Catholic Bishops, rev. 2016-08-04 [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. (angličtina) 
  5. ↑ Apostolic Letter: Sacrum Diaconatus Ordinem [online]. Svatý stolec, 1967-06-18, rev. 2016-08-08 [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. (angličtina)  „Konečně pokud jde o obřad, který se má dodržovat při udělování posvátného svěcení diakonátu a těch svěcení, která diakonátu předcházejí, ať se dodržuje současná disciplína, dokud ji Svatý stolec nezmění.“
  6. ↑ SCHNEIBLE, Ann. Pope creates commission to study women deacons [online]. Catholic News Agency, 2016-08-02, rev. 2016-08-04 [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. (angličtina) 
  7. ↑ New papal decree clarifies role of deacons and result of defections on marriage [online]. Catholic News Agency, 2009-12-15, rev. 2016-08-06 [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. (angličtina) 
  8. ↑ ELLIOTT, Elizabeth A. Deacons: Synod puts women deacons on the table [online]. National Catholic Reporter, 2016-05-12 [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. (angličtina) 
  9. ↑ HANSEN, Luke. Archbishop Durocher: Address Violence against Women, Empower Women in the Church [online]. America, 2015-10-23, rev. 2016-08-04 [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. (angličtina) 
  10. ↑ Bischofskonferenz: Kardinal Kasper schlägt neues Amt für Frauen vorRetrieved 6 August 2016. [online]. Der Spiegel, 2013-02-20 [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. (němčina) 
  11. ↑ MULLER, Gerhard Ludwig. "II. Who Receives the sacrament of Holy Orders in the Degrees of Priesthood and Diaconate?". Priesthood and Diaconate: The Recipient of the Sacrament of Holy Orders from the Perspective of Creation Theology and Christology. San Francisco: Ignatius Press, 2002. Dostupné online. ISBN 978-0898708929. (angličtina) 
  12. ↑ KELLY, Michael. We should discuss married priests and female deacons [online]. Irish Catholic, 2017-06-11 [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. (angličtina) 
  13. ↑ RYAN, Sean. Archbishop Kieran O'Reilly Believes Permanent Diaconate will Benefit Church [online]. CatholicIreland.net, 2017-02-19, rev. 2017-02-27 [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. (angličtina) 
  14. ↑ MCELWEE, Joshua J. Full text of questions to Francis from women religious [online]. National Catholic Reporter, 2016-05-12, rev. 2016-08-04 [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. (angličtina) 
  15. ↑ MCELWEE, Joshua J. Francis to create commission to study female deacons in Catholic church [online]. National Catholic Reporter, 2016-05-12, rev. 2016-08-04 [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. (angličtina) 
  16. ↑ WOODEN, Cindy. Pope did not say he'd ordain women deacons, spokesman says [online]. Catholic News Service, 2016-05-13, rev. 2016-05-14 [cit. 2024-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-05-14. (angličtina) 
  17. ↑ Pope Sets Up Vatican Panel to Study Female Deacons Issue [online]. New York Times. Associated Press, 2016-08-02, rev. 2016-08-04 [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. (angličtina) 
  18. ↑ MCELWEE, Joshua J. Francis institutes commission to study female deacons, appointing gender-balanced membership [online]. National Catholic Reporter, 2016-08-02, rev. 2016-08-04 [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. (angličtina) 
  19. ↑ Santiago Madrigal, miembro de la comisión que estudiará el diaconado de las mujeres [online]. Diario ABC, 2016-08-02, rev. 2016-08-08 [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. (španělština) 
  20. ↑ a b c d MCELWEE, Joshua J. Members of Francis' women deacons commission express diverse views [online]. National Catholic Reporter, 2016-08-09, rev. 2016-08-10 [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. (angličtina) 
  21. ↑ La teologa sammarchese Michelina Tenace è stata chiamata da Papa Francesco [online]. San Marco in Lamis, 2016-08-03 [cit. 2024-01-04]. (italština) 
  22. ↑ GIBSON, David. American named to women deacons panel feels like she won Oscar [online]. CRUX, 2016-08-04 [cit. 2024-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-20. (angličtina) 
  23. ↑ ZAUZMER, Julie. "It could be a world-changing decision," member of new Vatican committee on female deacons says [online]. Washington Post, 2016-08-02, rev. 2016-08-04 [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. (angličtina) 
  24. ↑ MCELWEE, Joshua J. Global sisters group thanks Francis for creating commission on women in the diaconate [online]. National Catholic Reporter, 2016-08-03, rev. 2016-08-04 [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. (angličtina) 
  25. ↑ MCELWEE, Joshua J. Women deacons commission to meet in Rome for first time next week [online]. National Catholic Reporter, 2016-11-19, rev. 2016-11-20 [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. (angličtina) 
  26. ↑ a b MCELWEE, Joshua J. Francis: Women deacons commission gave split report on their role in early church [online]. National Catholic Reporter, 2019-05-07 [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. (angličtina) 
  27. ↑ WHITE, Christopher. Papal advisers say Francis will know right moment to act on women deacons [online]. Cruz, 2019-01-16 [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. (angličtina) 
  28. ↑ BROCKHAUS, Hannah. Pope Francis establishes new commission to study women deacons [online]. Catholic News Agency, 2020-04-08, rev. 2022-02-25 [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. (angličtina) 

Související články

Papež František
Narozen 1936 jako Jorge Mario Bergoglio, 1998–2013 Arcibiskup Buenos Aires, 2001–2013 Kardinál kněz u San Roberto Bellarmino, 2013–současnost Papež
Události
Papež František
Papež František
Apoštolské cesty
Filipíny • Severní Amerika (2015) • Keňa • Irsko • Pobaltské státy • Irák • Kanada a další apoštolské cesty
Bibliografie papeže Františka
Buly (1)
Znak papeže Františka
Znak papeže Františka
Encykliky (3)
Lumen fidei (2013) • Laudato si’ (2015) • Fratelli tutti (2020)
Apoštolské
listy (8)
Misericordia et misera (2016) • Admirabile signum (2019) • Scripturae sacrae affectus (2020) • Patris corde (2020) • Candor lucis aeternae (2021) • Desiderio desideravi; Totum amoris est (2022) • Sublimitas et miseria hominis (2023)
Apoštolské
exhortace (5)
Evangelii gaudium (2013) • Amoris laetitia (2016) • Gaudete et exsultate (2018) • Christus vivit (2018) • Querida Amazonia (2020) • Laudate Deum (2023) • C’est la confiance (2023)
Motu
proprio
(výběr ze 47)
Apoštolské
konstituce
(výběr z 39)
33. Vultum Dei quaerere, o kontemplativním životě žen; 34. In Apostolorum (2016) • 35. Veritatis gaudium, o univerzitách a církevních fakultách (2017) • 36. Episcopalis communio, o biskupské synodě (2018) • 37. Pascite Gregem Dei (2021) • 38. Praedicate evangelium (2022) • 39. In ecclesiarum communione (2023)
Osobní díla
Knihy • CD
Související osoby, knihy a témata
Papežský
dům
Alfred Xuereb, Fabián Pedacchio a Yoannis Lahzi Gaid (bývalí osobní sekretáři) • Fabio Salerno a Gonzalo Aemilius (současní osobní sekretáři) • Guido Marini (bývalý vedoucí Úřadu pro papežské bohoslužby) • Diego Giovanni Ravelli (současný vedoucí Úřadu pro papežské bohoslužby) • Georg Gänswein (prefekt papežského domu)
Rada
kardinálů
Episkopát
Benedikt XVI. (předchozí papež) • Mauro Gambetti (generální vikář pro Vatikán) • Angelo De Donatis (generální vikář pro Řím) • Antonio Quarracino (předchozí arcibiskup Buenos Aires) • Mario Aurelio Poli (následující arcibiskup Buenos Aires) • Sergio Rubin (životopisec)
Související
knihy
Papež František: František: rozhovory s Jorgem Bergogliem: jeho život vlastními slovy • O nebi a zemi • Papež František: život a revoluce • Diktátorský papež
Příbuzná
témata
Erb • Eponymy • Teologie • Tovaryšstvo Ježíšovo (řeholní řád) • Domus Sanctae Marthae (rezidence) • Wake Up! (2015 album) • František: Modlete se za mě (2015) • Chiamatemi Francesco (2015) • Papež František: Muž držící slovo (2018 dokument) • Dva papežové (2019 film) • Francesco (2020 dokument) • Dopis: Poselství pro naši Zemi (dokumentární film, 2022)
← Papež Benedikt XVI. (předchůdce)