Radhošť

Tento článek je o beskydské hoře. O obci v okrese Ústí nad Orlicí pojednává článek Radhošť (okres Ústí nad Orlicí).

Radhošť
Vrchol Radhoště

Vrchol	1129 m n. m.
Prominence	124 m ↓ Pustevny
Izolace	5 km → Čertův mlýn^[1]
Seznamy	Tisícovky v Česku #156 Ultratisícovky #45 Nejprominentnější hory CZ Hory Moravskoslezských Beskyd
Poloha
Stát	Česko Česko
Pohoří	Moravskoslezské Beskydy / Radhošťská hornatina / Radhošťský hřbet / Pustevenský hřbet
Souřadnice	49°29′31″ s. š., 18°13′22″ v. d.
Radhošť
Hornina	pískovec, slínovec
Povodí	Rožnovská Bečva → Bečva → Morava → Dunaj, Lubina → Odra
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Radhošť (moravsky Radhošč) je hora v Moravskoslezských Beskydech na závěru výrazného Pustevenského hřbetu, 3 km jihozápadně od Trojanovic a 6 km severovýchodně od Rožnova pod Radhoštěm. S výškou 1129 m n. m. jde o sedmou nejvyšší horu Moravskoslezských Beskyd a o jejich nejzápadnější tisícovku.

Sídlo Radegasta

Podle pověstí měl na Radhošti od pradávna sídlo slovanský bůh Radegast (Radhošť) – Bůh slunce, války a vítězství. Jeho podoba, jak ji ztvárňuje socha od Albína Poláška, nepůsobí zrovna mile a rozhněvat si ho by asi pro člověka nemuselo být příznivé. Přesto anebo právě proto Radegasta generace lidí milovaly i zatracovaly. Naši předkové k němu měli úctu. Zdaleka za ním přicházeli, aby mu přinesli dary - dobytek, část úrody, zvěř, kterou ulovili. Koncem jara pak na Radhošti staří Slované slavili letní slunovrat. O nocích se rozzářily vatry, lidé tančili a zpívali. Pohanské zvyky přetrvaly i do dob křesťanských a nezabránila tomu ani pověst, že modlu Radegasta prý strhli Cyril s Metodějem, kteří na místo postavili kříž.

Další povídání o Radegastově modle vypráví o tom, že byla uložena v jakémsi podzemním radhošťském chrámu. Zní to sice jako nějaká pohádka, ale je nutné vzít v úvahu, že na nedalekých Pustevnách je dnes už téměř nepřístupná soustava tzv. pseudokrasových puklin. V minulosti vedly do podzemí tři vchody a je pravděpodobné, že v průběhu 18. století se dalo projít z Pusteven na Radhošť v podzemí. Vztahuje se k tomu i jedna z pověstí o Sirotku z Radhoště.

Po středě 21. srpna 1968 byl mezi sochou Radegasta a vrcholem Radhoště i tábor vojáků sovětské armády "dočasně umístěných na území Československa".^[2]

V dnešní době se v létě pravidelně konají poutě na Radhošti, kterých se vždy účastní několik tisíc poutníků. V r.1939, na počátku nacistické okupace, bylo na pouti na Radhošť asi 50.000 poutníků.

Stavby na vrcholu

Na vrcholu Radhoště se nachází kříž z roku 1805, kaple svatého Cyrila a Metoděje z let 1896–1898, sousoší obou věrozvěstů z roku 1931 a televizní vysílač. Kaple je nejvýše položená církevní stavba v ČR.^[3] V kapli je bronzová deska, připomínající návštěvu prezidenta republiky T. G. Masaryka na tomto místě 23. června 1928. Na hřebeni Radhoště stojí také socha Radegasta z roku 1930. Asi 300 m jihovýchodně od vrcholu stojí hotel Radegast, mezi hotelem a vrcholem je ještě služebna Horské služby. Těsně pod vrchol vede od západu lyžařský vlek, přímo na vrcholu je geodetický bod.

Ochrana přírody

Související informace naleznete také v článku Radhošť (národní přírodní rezervace).

Na Radhošti byla v roce 1955 vyhlášena národní přírodní rezervace.

Přístup

Radhošť je nejsnáze přístupný z Pusteven, kam vede lanovka z Trojanovic a kde je také parkoviště. Odtud vede západním směrem modře značená hřebenovka přes vrchol Radegast a kolem sochy Radegasta až na vrchol (4 km). Naopak nejhodnotnější výstup vede z Rožnova pod Radhoštěm po červené turistické značce (7 km s převýšením kolem 800 m).

Výhled

Směrem k jihu jsou viditelné rovnoběžně uspořádané hřbety Hostýnsko-vsetínské hornatiny, Javorníků a Bílých Karpat. Východnímu obzoru dominují beskydské vrcholy Lysá hora, Smrk, Kněhyně a Čertův mlýn. V dálce jsou viditelné Strážovské vrchy, masív Malé Fatry a štíty Tater. Směrem k severu se otevírá pohled na Ostravskou pánev, kterou částečně zakrývá izolovaný masív Ondřejníku. Na severozápadě v popředí vystupuje oblá kopule Velkého Javorníku, za ní v dálce Velký Roudný a v pozadí Hrubý Jeseník. Směrem na západ se rozprostírá Moravská brána, lemovaná vyzdviženou plošinou Nízkého Jeseníku.^[4] Za výjimečně výborné dohlednosti lze spatřit i 261 km vzdálený alpský vrchol Schneeberg.^[5]

Zajímavosti

Po Radhošti se tradičně pojmenovávají i vlaky. V letech 2015 až 2018 to byl jeden pár vlaků EuroCity (v roce 2018 expres) společností České dráhy a ZSSK v trase: Praha - Olomouc - Horní Lideč - Žilina a zpět. V současnosti (2020) se po Radhošti jmenuje jeden pár spěšného vlaku z Brna do Valašského Meziříčí a zpět.
Hora Radhošť leží na hranici katastrů dvou obcí, Dolní Bečvy a Trojanovic. Tím pádem je na území dvou okresů, Vsetína a Nového Jičína, takže i na hranici dvou krajů – Zlínského a Moravskoslezského. A je také na hranicích Olomoucké arcidiecéze a Ostravsko-opavské diecéze. Zároveň jedna strana hory je v povodí řek tekoucích do Baltského moře a na druhé straně zase tečou do Černého moře.

Fotogalerie

Kaple svatého Cyrila a Metoděje na vrcholu
Kaple svatého Cyrila a Metoděje se sousoším obou světců
Sousoší Cyrila a Metoděje
Hotel Radegast nedaleko vrcholu Radhoště
Vysílač na Radhošti
Pohled na Radhošť od Velké Polany
Nová žulová socha Radegasta na Radhošťském masivu.
Turistický rozcestník na Radhošti

Reference

↑ Prominence a izolace na Ultratisicovky.cz
↑ Zápis z X. Stezky Turistického akademického klubu TAK Praha, Beskydy 26. až 30. října 1968,den 2., Rožnov-Masarykovo nám.-Radhošť-Pustevny "Ubytovna Mamienka"
↑ Kaple sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti, Dolní Bečva [online]. Východní Morava [cit. 2020-03-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-27.
↑ Bájný Radhošť: při troše štěstí odsud uvidíte i Tatry
↑ Schneeberg (Klosterwappen) z Radhošťa

Literatura

MAUR, Eduard. Paměť hor. Šumava - Říp - Blaník - Hostýn - Radhošť. 1. vyd. Praha: Havran, 2006. 376 s. (Krok; sv. 3.). ISBN 80-86515-60-5. Kapitola Od Radegastova kultu k masové turistice: Radhošť, s. 313–342.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Radhošť na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Radhošť v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Radhošť na VBeskydech.cz
Radhošť na Frenstat.info Archivováno 18. 7. 2020 na Wayback Machine.
Radhošť na Tisicovky.cz

Beskydské tisícovky

Hlavní vrcholy (27)	Lysá hora (1324 m) • Smrk (1277 m) • Kněhyně (1258 m) • Čertův mlýn (1206 m) • Travný (1204 m) • Malý Smrk (1174 m) • Radhošť (1129 m) • Radegast (1106 m) • Radegast Z1 (1100 m) • Tanečnice (1084 m) • Ropice (1082 m) • Tanečnice Z (1076 m) • Magurka (1068 m) • Velký Polom (1067 m) • Malý Polom (1061 m) • Velká Stolová (1057 m) • Slavíč (1056 m) • Nořičí hora (1047 m) • Ostrý (1045 m) • Javorový (1032 m) • Burkův vrch (1032 m) • Burkův vrch Z (1022 m) • Smrčina (1015 m) • Čuboňov (1014 m) • Malá Stolová (1009 m) • Šindelná (1003 m) • Nad Kršlí (1002 m)

Vedlejší vrcholy (5)	Smrk J (1248 m) • Malchor (1220 m) • Radegast Z2 (1099 m) • Zmrzlý vrch (1043 m) • Slavíč JV (1012 m)

České televizní a rozhlasové vysílače

hlavní vysílače ČRa	Barvičova (Brno) • Buková hora (Ústí nad Labem) • Cukrák (Praha) • Černá hora (Trutnov) • Děvín (Mikulov) • Hády (Brno) • Hladnov (Ostrava) • Hošťálkovice (Ostrava) • Javořice (Jihlava) • Jedlová hora (Chomutov) • Ještěd (Liberec) • Kleť (České Budějovice) • Klínovec (Jáchymov) • Kojál (Brno) • Krásné (Pardubice) • Krašov (Plzeň) • Lysá hora (Frýdek-Místek) • Mařský vrch (Vimperk) • Mezivrata (Votice) • Ploštiny (Valašské Klobouky) • Praděd (Jeseník) • Svatobor (Sušice) • Tlustá hora (Zlín) • Vraní vrch (Domažlice) • Zelená hora (Cheb) • Žižkov (Praha)

hlavní vysílače DB	Andrlův Chlum (Ústí nad Orlicí) • Černá Studnice (Jablonec nad Nisou) • Dyleň (Mariánské Lázně) • Hůrka (Opava) • Chlum (Hradec Králové) • Ládví (Praha) • Louštín (Rakovník) • Panorama (Trutnov) • ÚTB (Praha) • Velký Javorník (Frenštát pod Radhoštěm)

AM vysílače	Blaw-Knox Liblice (Český Brod) • Bližná (Lipno) • Dobrochov (Prostějov) • Domamil (Moravské Budějovice) • Hostovice (Ústí nad Labem) • Husova kolonie (České Budějovice) • Chloumek (Mělník) • Komárov (Brno) • Košutka (Plzeň) • Kurojedy (Tachov) • Liblice A (Český Brod) • Liblice B (Český Brod) • Litovel (Litovel) • Líbeznice (Praha) • Mnichovo Hradiště (Mnichovo Hradiště) • Poděbrady (Poděbrady) • Pohodlí (Litomyšl) • Právo (Tachov) • Radomyšl (Strakonice) • Rožmitál (Broumov) • Řečkovice (Brno) • Stará Role (Karlovy Vary) • Stěžery (Hradec Králové) • Svinov (Ostrava) • Topolná (Uherské Hradiště) • Větrník (Jihlava) • Volary (Volary) • Vratislavice (Liberec) • Zbraslav (Praha) • Žerovice (Přeštice)

ostatní vysílače	Alexandrova rozhledna (Adamov) • Babí lom (Hodonín) • Barák (Klatovy) • Bradlec (Mladá Boleslav) • Harusův kopec (Žďár nad Sázavou) • Hoděšovice (Hradec Králové) • Chloumek (Mladá Boleslav) • Jarník (Písek) • Kamenná Horka (Svitavy) • Krkavec (Plzeň) • Kubánkov (Frýdek-Místek) • Litický Chlum (Rychnov nad Kněžnou) • Malý Javorový (Třinec) • Nehošť (Kralupy nad Vltavou) • Novotných vršek (Zdíkov) • Petřín (Praha) • Popovický vrch (Děčín) • Radeč (Plzeň) • Radhošť (Valašské Meziříčí) • Radimovice u Želče (Tábor) • Radíkov (Olomouc) • Strahov (Praha) • Strážný vrch (Třebíč) • Široký vrch (Most) • TKB (Pardubice) • Tobiášův vrch (Jesenice u Rakovníka) • U rozhledny (Frýdlant) • Veselský kopec (Nový Jičín)

kategorie