Rádlo (okres Jablonec nad Nisou)

Rádlo
Kříž u kostela
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Jablonec nad Nisou
Obec s rozšířenou působností	Jablonec nad Nisou (správní obvod)
Okres	Jablonec nad Nisou
Kraj	Liberecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°41′55″ s. š., 15°6′57″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 018 (2024)[1]
Rozloha	9,65 km²[2]
Katastrální území	Rádlo
Nadmořská výška	536 m n. m.
PSČ	468 03
Počet domů	345 (2021)[3]
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Rádlo 252 468 03 Rádlo [email protected]
Starosta	Ing. Miroslav Šikola
Oficiální web: www.radlo.cz
Rádlo
Další údaje
Kód obce	563781
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rádlo je obec nacházející se v okrese Jablonec nad Nisou, kraj Liberecký. Žije zde přibližně 1 000^[1] obyvatel.

• Rádlo (Radl; někdy se dělí na Horní, Prostřední a Dolní Ves, něm. Oberdorf, Mitteldorf a Niederdorf)
• Milíře (Kohlstatt)

• Dolní Háje (Niedere Haine)
• Horní Háje (Obere Haine)
• Dolánky (Ober Hain)
• U Turka (Türkei)

K Rádlu dále náležela nebo náleží menší část zaniklých, popř. polozaniklých osad Svatý Kříž (Heiligenkreuz), větší část Hájku (Hanichen nebo Buschdörfl), jehož menší část se zachovala coby samota patřící k Rychnovu u Jablonce nad Nisou, a existující osady Dolní Dobrá Voda (Gutbrunn), Dobrá Voda ((Bad) Gutbrunn) a Nový Svět (Neuwelt).

V minulosti byly součástí Rádla i zaniklá osada Mohelka a tři mlýny v údolí říčky Mohelky, zvaném Hölleloch - neexistující Rádelský mlýn (Radlermühle; patřil k výše zmíněné osadě Mohelka), na jehož místě se nachází křižovatka rychlostní komunikace R 35 a silnice I/65, Papírna (Papiermühle; pod osadou Svatý Kříž) a Schneiderův mlýn (Schneidermühle), na jejichž místě stojí zástavba do současnosti.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1419, kdy klášter v Hradišti prodal Jindřichovi z Valdštejna mimo jiné i faru Rychnov s Rádlem za 500 kop gr. českých. Osady Milíře i Dobrá Voda jsou zmiňovány až v 17. století. Před rokem 1848 patřilo Rádlo k panství Svijany a faře Rychnov. Osada Milíře (obec Jeřmanice) k panství Starý Dub a faře Jeřmanice. Po roce 1948 bylo Rádlo součástí soudního a politického okresu Jablonec n. N., osada Milíře spolu s Jeřmanicemi patřila do politického a soudního okresu Liberec.

V obci je mateřská školka a I. stupeň základní školy. Řada spolků a sdružení: Sbor dobrovolných hasičů, chovatelé, myslivci, Sokol Rádlo, turistický oddíl rádelské Šlapky.

• Kostel Nejsvětější Trojice. Na místě kostela původně stávala zvonice. V roce 1725 až 1726 zde byla postavena kaple svaté Trojice a v roce 1829 byla ke kapli přistavěna věž. V roce 1931 byla kaple s věží zbourána a na jejím místě byl vybudován kostel který byl ještě v roce 1948 rozšířen.
• Repliku souboru soch Getsemanská zahrada z roku 2014 umístěnou vedle kostela. Původní soubor z r. 1829 (autorem byl pravděpodobně kameník Ignác Martinec z nedalekých Sestroňovic), který stával mezi domy čp. 71 a 67 (u transformátoru) a v 60. letech byl po opakovaném poškození vandaly přemístěn manžely Scheybalovými do zahrady bývalé fary u jabloneckého kostela sv. Anny
• Pískovcový sloup před kostelem s reliéfy Panny Marie Bolestné, sv. Františka Serafínského a sv. Josefa s Ježíškem. Roku 1808 jej nechal za 300 zlatých postavit Josef Lang z čp. 103, od roku 1958 je památkově chráněný pod číslem 47214/5-91.
• Modře natřený podstavec s křížkem na návsi, jenž býval součástí morového sloupku z 18. století, na němž údajně stávala soška sv. Františka.
• Klasicistní kříž u chalupy če. 66 z roku 1828 s reliéfy Beránka Božího na knize a Ježíše modlícího se v Getsemanské zahradě, památkově chráněný pod číslem 20068/5-90
• Kříž u domu čp. 205
• Pomník padlým z první světové války z roku 1930 na křižovatce do Milířů
• Pomník u domu čp. 116 a školy
• Budova školy z roku 1893, znehodnocená pozdějšími úpravami
• Řada památek lidové architektury na Rádle i v Milířích
• Vilová zástavba z první poloviny 20. století, zejm. v osadách Horní a Dolní Háje
• Rádelský hřbitov s poškozenou kaplí (hrobkou)^[4] a předválečnými náhrobky
• Schlenzova kaplička v polích v dolní části Rádla
• Kamenný podstavec kříže v lokalitě U Křížku
• Poškozená Wallerova kaplička v lese nad starým meandrem říčky Mohelky, nad Papírnou na pp. 1306^[5]
• V tzv. Svijanském lese (resp. Rohanském) severovýchodně od Rádla (mezi Rádlem a Dobrou Vodou) se nachází Rohanův pomník, zvaný též U šedesáti dubů, vztyčený roku 1913 u příležitosti dvacátých narozenin sychrovského prince Alaina Rohana (1893-1976) a v témže roce doplněný o 60 nově vysázených dubů na paměť šedesátin princova otce – knížete Alaina Rohana (1853-1914). Cestou k turistické lávce Rádlo se zde dále nachází pomníček s dřevěnou německou deskou (před rekonstrukcí z roku 2015 zvaný U Dobráka s kresleným portrétem myslivce) a na jihozápadním úpatí vrchu Hradešína (Hradschin; 630 m) skálu s výklenkem a soškou Panny Marie Pomocné, zvanou Maria Hilf. V lese pod současnou silnicí do Rychnova u Jablonce n. N. najdeme odpočívadlo s kamennými lavičkami a pomníkem, zřízené roku 1925 na paměť rohanského lesního rady Josefa Tetsche.

• Kaple Sedmibolestné Panny Marie nacházející se v části Milíře pochází z let 1798 až 1799, památkově chráněná pod číslem 23908/5-92
• Usedlost Vejprty na Milířích, památkově chráněná pod číslem 20556/5-4802
• Žulový balvan zvaný Bluďák s pomníčkem účasti císaře Josefa II. na zdejších manévrech v lese jižně od milířské kaple
• Milířský hřbitov s ohradní zdí a předválečnými náhrobky

• Několik rádelských památek zaniklo nebo již není na svém místě. Jedná se o kapličku, jež stávala v údolí Mohelky na pp. 1320 naproti Papírně,^[6] dále o sochu sv. Jana Nepomuckého nad Rádelským mlýnem, a o tzv. Rádelskou pietu, která stávala nad vsí při rozorané polní cestě do Milířů pod vrchem Hraničník (Kanterberg; 599 m).

• Turistická lávka Rádlo určená pro pěší a cykloturisty. Stavba turistické lávky Rádlo je součástí projektu multifunkční turistické magistrály Euroregionu Nisa „Nová Hřebenovka“
• Přírodní památka Rádlo zaujímající rozlohu 3,5 ha. Chráněné území zahrnuje slatinné louky a přilehlé podmáčené olšiny a březiny kolem Rádelského potoka, přitékajícího z prameniště v osadě Milíře.
• Koupaliště z roku 1914, rozšířené v letech 1927–1928 o sportovní hřiště
• Císařský kámen vrch 637 m n. m. patřící do katastru obce Vratislavice nad Nisou (Liberec). V roce 2018 zde byla nově vybudována rozhledna. Konstrukce rozhledny ocelová, pozinkovaná s dřevěnými prvky. Původní, celodřevěná rozhledna postavená v roce 2009, byla pro technickou nezpůsobilost po 9 letech stržena.
• Bývalé Rádelské lomy, které byly po ukončení těžby zaváženy galvanickými kaly z podniků Tesla Praha či Bižuterie Jablonec n. N. Celorepublikově známým se toto místo stalo teprve v roce 2010, kdy zde údajný vrah Martin H. měl zavraždit pět svých obětí a následně je zde i zahrabat.

Obec je spojena četnými autobusovými spoji s Jabloncem nad Nisou a Rychnovem u Jablonce nad Nisou. V blízkosti se nachází silnice I/35. Roku 1859 byla zbudována železniční trať Pardubice – Liberec; v jihozápadní části Rádla se nachází vlaková zastávka, kde v současnosti zastavují osobní vlaky linky Liberec – Nová Paka.

• ŘEHÁČEK, Marek; PIKOUS, Jan. Rádlo: putování krajinou. 1. vyd. Rádlo: Obec Rádlo, 2013. 143 s. ISBN 978-80-260-4918-0. 

• Rádelský mlýn – silniční křižovatka

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rádlo na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Rádlo ve Wikislovníku
• Rádlo v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.