Petros Mauromichalis
Petros Mauromichalis | |
---|---|
Portrét Petrose Mauromichalise Národní galerie – Muzeum Alexandrose Sutzose | |
Předseda výkonné provizorní administrativy Řecka | |
Ve funkci: 30. dubna 1823 – 6. ledna 1824 | |
Předchůdce | Alexandros Maurokordatos |
Nástupce | Georgios Kountouriotis |
Senátor | |
Ve funkci: 18. března 1844 – 17. ledna 1848 | |
Panovník | Ota I. Řecký |
Předseda vlády | Konstantinos Kanaris Alexandros Maurokordatos Ioannis Kolettis Kitsos Tzavellas |
Vojenská služba | |
Služba | Helénská republika Helénská republika |
Složka | Helénská armáda |
Hodnost | Vrchní velitel manijských sil |
Bitvy/války | Řecká osvobozenecká válka
|
Narození | 6. srpna 1765 nebo 1765 Areopoli, Mani Osmanská říše Osmanská říše |
Úmrtí | 17. ledna 1848 (ve věku 82 let) Athény, Řecko Řecko |
Národnost | řecká |
Choť | Anna Benakis |
Rodiče | Pierros Mavromichalis Katerina Koutsogrigorakos |
Děti | Ilias Mavromichalis Anastasios Mavromichalis Georgios Mavromichalis Ioannis P. Mavromichalis Demetrios Mavromichalis Panagiotitsa Mavromichalis |
Příbuzní | Ioannis Mavromichalis, Konstantinos Mavromichalis, Kyriakoulis Mavromichalis a Antonis Mavromichalis (sourozenci) |
Profese | politik |
Ocenění | Velkokříž Řádu Spasitele |
Podpis | |
Commons | Petros Mavromichalis |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Petros Mauromichalis (řecky Πέτρος Μαυρομιχάλης), známý pod jménem Petrobey Mauromichalis (6. srpna 1765 Areopoli – 17. ledna 1848 Athény), byl jeden z nejvýznamnějších generálů Řecké osvobozenecké války.
Život
Jeho rodina patřila k významným rodmů na Peloponésu. Pocházela z jižní části z poloostrova Mani který byl známý jako kraj obývaný krutými bojovníky. Řekové z Mani jsou potomci starověkých Sparťanů. Existují dvě teorie o jejich původě; podle první jméno Mauromichalis pochází od nalezeného sirotka, chlapce kterému dali jméno Michalis a přezdívku Mauros (Černý). Podle další teorie sem předek rodu přišel ve 14. století z Východní Thrákie, kterou dobyli Turci.
Narodil se 6. srpna 1765 v Areopoli. Kvůli bojům s Turky byl Petros nucen odejít na Jónské ostrovy, které patřily Francii. Působil ve francouzské armádě a byl blízkým přítelem Napoleona Bonaparteho kterého chtěl přesvědčit aby osvobodil Řecko. Roku 1814 po neustálých revolucích Maniotů se sultán rozhodl udělit území Mani autonomii a tak situaci upokojit. Za vládce Mani v hodnosti bej určil sultán právě Petrose Mauromichalise který byl znám pod jménem Petrobey. Přes poctu ze strany Turků se spojil s ostatními peloponéskými řeckými bojovníky proti Turkům. Vstoupil do tajné řecké protiosmanské společnosti Filiki Eteria. Roku 1821 vypukla Řecká osvobozenecká válka. Petrobey se do ní okamžitě zapojil a se svou armádou dobyl město Kalamata. Následně se stal vůdcem tzv. Mesénské gerúsie (regionální vlády). Později se stal vůdcem Peloponské gerúsie. Společně s hlavním generálem Theodorosem Kolokotronisem se zasloužil o dobytí hlavního města tureckého správce Peloponésu Tripolisu a dále také Argosu. Mezi významné generály patřily i jeho synové Ilias a Ioannis.
Roku 1830 po osvobození Řecka se vlády ujal hrabě Joannis Kapodistrias a Petros se stal členem řeckého parlamentu ale s Kapodistriovou politikou nesouhlasil. Proto jeho bratr Tzannis Mauromichalis vyprovokoval v Mani protivládní povstání které bylo potlačené a Petros a Tzannis byli zatčeni. Později se stal viceprezidentem parlamentu. Zemřel 17. ledna 1848 v Aténách.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Petros Mauromichalis na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Petros Mauromichalis na Wikimedia Commons
- Autor Πετρόμπεης Μαυρομιχάλης ve Wikizdrojích (řecky)
Premiéři Řecka | ||
---|---|---|
Řecká vojenská junta (1967–1974) | Konstantinos Kollias (1967) • Georgios Papadopulos (1967–1973) • Spyros Markezinis (1973) • Adamantios Androutsopoulos (1973–1974) | |
Třetí republika (od 1974) | Konstantínos Karamanlís (1974–1980) • Georgios Rallis (1980–1981) • Andreas Papandreu (1981–1989) • Tzannis Tzannetakis (1989) • Joannis Grivas (1989) • Xenofón Zolotas (1989–1990) • Konstantinos Mitsotakis (1990–1993) • Andreas Papandreu (1993–1996) • Kostas Simitis (1996–2004) • Kostas Karamanlis (2004–2009) • Jorgos Papandreu (2009–2011) • Lukas Papadimos (2011–2012) • Panajotis Pikramenos (2012) • Antonis Samaras (2012–2015) • Alexis Tsipras (2015) • Vasiliki Thanuová (2015) • Alexis Tsipras (2015–2019) • Kyriakos Mitsotakis (2019–2023) • Ioannis Sarmas (2023) • Kyriakos Mitsotakis (od 2023) |