Pavel Šámal
prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. | |
---|---|
4. předseda Nejvyššího soudu ČR | |
Ve funkci: 22. ledna 2015 – 20. února 2020 | |
Předchůdce | Iva Brožová |
Nástupce | Petr Angyalossy |
Soudce Ústavního soudu ČR | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 20. února 2020 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSČ (1981–1989) |
Narození | 24. září 1953 (70 let) Náchod Československo Československo |
Choť | Milada Šámalová |
Alma mater | Univerzita Karlova Masarykova univerzita |
Profese | soudce |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Pavel Šámal (* 24. září 1953 Náchod[1]) je český právník zabývající se trestním právem, od roku 2020 soudce Ústavního soudu České republiky, předtím od roku 1993 soudce Nejvyššího soudu České republiky, v letech 2015 až 2020 jeho předseda.
Život
Absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze v roce 1977, zde také roku 1980 získal titul doktora práv (JUDr.) a v roce 1999 titul Ph.D. Dříve působil jako soudce u Okresního soudu v Mostě (od roku 1979) a u Krajského soudu v Ústí nad Labem (od roku 1982). Od roku 1981 do roku 1989 byl členem KSČ.[2] Po roce 1991 přešel na tehdejší republikový Nejvyšší soud, který se později transformoval na Vrchní soud v Praze, a od roku 1993 byl soudcem Nejvyššího soudu, kde byl členem trestního kolegia a předsedou jeho velkého senátu.[1] Jeho manželka JUDr. Milada Šámalová je trestní soudkyní Nejvyššího soudu.
Od roku 1993 je členem komise Ministerstva spravedlnosti České republiky pro přípravu rekodifikace trestního zákona a trestního řádu, vyučuje trestní právo na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a dříve také na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. V roce 2001 se habilitoval na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně v oboru trestní právo a v roce 2006 byl jmenován profesorem Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze pro obor trestní právo, kriminologie a kriminalistika. Externě vyučuje trestní právo i na Policejní akademii v Praze nebo na Justiční akademii v Kroměříži. Působí i na katedře trestního práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kde rovněž trestní právo přednáší. Je členem vědeckých rad pražské, brněnské a olomoucké právnické fakulty, býval též členem Legislativní rady vlády. V roce 2008 se stal v oboru trestního práva Právníkem roku. Je hlavním autorem nového trestního zákoníku z roku 2009.[3][4][5] Působí také v redakčních radách odborných časopisů jako jsou Právní rozhledy, Soudní rozhledy, Bulletin advokacie nebo Trestněprávní revue.[1]
V prosinci 2019 prezident Miloš Zeman požádal Senát PČR o souhlas s jeho jmenováním soudcem Ústavního soudu ČR,[6] ten jeho jmenování v lednu 2020 schválil.[7] Dne 20. února prezident Pavla Šámala jmenoval.
Dílo
- A. Sotolář, F. Púry, P. Šámal: Alternativní řešení trestních věcí v praxi, Praha 2000
- J. Musil, V. Kratochvíl, P. Šámal: Kurs trestního práva – trestní právo procesní, Praha 1999 (1. vydání), 2003 (2. vydání), 2007 (3. vydání)
- P. Šámal: Opravné prostředky v trestním řízení – stížnost pro porušení zákona, obnova řízení, Praha 1999
- P. Šámal: Osnova trestního zákoníku 2004-2006, Praha 2006
- P. Šámal a kol.: Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice, Praha 2001
- P. Šámal a kol.: Přípravné řízení trestní, Praha 1997 (1. vydání), 2003 (2. vydání)
- P. Šámal a kol.: Trestní řád – komentář, Praha 1995 (1. vydání), 1997 (2. vydání), 1999 (doplňky k 2. vydání), 2001 (3. vydání), 2002 (4. vydání), 2005 (5. vydání), 2008 (6. vydání)
- P. Šámal a kol.: Trestní řízení před soudem prvního stupně, Praha 1996
- P. Šámal, F. Púry, S. Rizman: Trestní zákon – dodatek ke komentáři, Praha 2006
- P. Šámal, F. Púry, S. Rizman: Trestní zákon – doplňky ke komentáři, Praha 1999
- P. Šámal, F. Púry, S. Rizman: Trestní zákon – komentář, Praha 1994 (1. vydání), 1995 (2. vydání), 1998 (3. vydání), 2001 (4. vydání), 2003 (5. vydání), 2004 (6. vydání)
- F. Púry, P. Šámal, J. Urbánek: Vzory podání a rozhodnutí v trestních věcech, Praha 2005
- P. Šámal: Základní zásady trestního řízení v demokratickém systému, Praha 1999
- P. Šámal a kol.: Zákon o soudnictví ve věcech mládeže – komentář, Praha 2004 (1. vydání), 2007 (2. vydání)
Reference
- ↑ a b c Prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph. D., předseda Nejvyššího soudu [online]. Brno: Nejvyšší soud České republiky [cit. 2015-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-01.
- ↑ Ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo seznam soudců a státních zástupců s komunistickou minulostí [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti České republiky, 2011-01-07 [cit. 2013-06-23]. Dostupné online.
- ↑ ERVA, Martin; BLAŽEK, Vojtěch; ŠÍDLO, Jindřich. Pavel Šámal: Nad osudem zákoníku se nám budou v cizině smát. Hospodářské noviny [online]. 2006-03-22 [cit. 2014-07-23]. Dostupné online.
- ↑ KRATOCHVÍL, Bedřich. Trestní zákoník podpoří i ČSSD. Lidovky.cz [online]. 2008-10-30 [cit. 2014-07-23]. Dostupné online.
- ↑ Klaus podepsal nový trestní zákoník. Má však výhrady. Tyden.cz [online]. 2009-01-27 [cit. 2014-07-23]. Dostupné online.
- ↑ Novým ústavním soudcem může být Šámal. Prezident Zeman ho navrhl Senátu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-12-19 [cit. 2019-12-19]. Dostupné online.
- ↑ Dosavadní předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal bude ústavním soudcem. ČT24 [online]. 2020-01-29 [cit. 2020-01-29]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Pavel Šámal
Soudci Ústavního soudu České republiky | |
---|---|
Jmenovaní Václavem Havlem | Iva Brožová (1993–1999) • Vojtěch Cepl (1993–2003) • Vladimír Čermák (1993–2003) • Vojen Güttler (1993–2003, 2003 znovu jmenován Václavem Klausem) • Miloš Holeček (1993–2003) • Pavel Holländer (1993–2003, 2003 znovu jmenován Václavem Klausem) • Vladimír Jurka (1993–2003) • Zdeněk Kessler (1993–2003) • Vladimír Klokočka (1993–2003) • Vladimír Paul (1993–2002) • Antonín Procházka (1993–2003) • Vlastimil Ševčík (1993–2002) • Eva Zarembová (1993–2003) • Ivana Janů (1993–2002, 2004 znovu jmenována Václavem Klausem) • Pavel Varvařovský (1994–2004) • Jiří Malenovský (2000–2004) • Eliška Wagnerová (2002–2012) • František Duchoň (2002–2012) • Jiří Mucha (2003–2013) |
Jmenovaní Václavem Klausem | Miloslav Výborný (2003–2013) • Vojen Güttler (2003–2013) • Pavel Holländer (2003–2013) • Pavel Rychetský (2003–2013, 2013 znovu jmenován Milošem Zemanem) • Dagmar Lastovecká (2003–2013) • Jan Musil (2003–2013, 2014 znovu jmenován Milošem Zemanem) • Jiří Nykodým (2003–2013) • Stanislav Balík (2004–2014) • Michaela Židlická (2004–2014) • Ivana Janů (2004–2014) • Vlasta Formánková (2005–2015) • Vladimír Kůrka (2005–2015) |
Jmenovaní Milošem Zemanem | Pavel Rychetský (2013–2023) • Jaroslav Fenyk (2013–2023) • Jan Filip (2013–2023) • Milada Tomková (2013–2023) • Vladimír Sládeček (2013–2023) • Ludvík David (2013–2023) • Kateřina Šimáčková (2013–2021) • Radovan Suchánek (2013–2023) • Jan Musil (2014–2019) • Jiří Zemánek (2014–2024) • Vojtěch Šimíček (od 2014–2024) • Tomáš Lichovník (od 2014-2024) • David Uhlíř (od 2014) • Jaromír Jirsa (od 2015) • Josef Fiala (od 2015) • Pavel Šámal (od 2020) • Jan Svatoň (od 2023) |
Jmenovaní Petrem Pavlem | Josef Baxa (od 2023) • Jan Wintr (od 2023) • Daniela Zemanová (od 2023) • Kateřina Ronovská (od 2023) • Veronika Křesťanová (od 2023) • Lucie Dolanská Bányaiová (od 2023) • Zdeněk Kühn (od 2023) • Milan Hulmák (od 2024) • Tomáš Langášek (od 2024) • Jiří Přibáň (od 2024) |
Předsedové jsou uvedeni tučně. |
Předseda Nejvyššího soudu České republiky | |
---|---|
Otakar Motejl (1993–1998) • Eliška Wagnerová (1998–2002) • Iva Brožová (2002–2015) • Pavel Šámal (2015–2020) • Petr Angyalossy (2020–dosud) |