Opatov (okres Svitavy)

Opatov
Kaple svatého Jana Nepomuckého
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Svitavy
Obec s rozšířenou působností	Svitavy (správní obvod)
Okres	Svitavy
Kraj	Pardubický
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°49′30″ s. š., 16°30′17″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 169 (2024)[1]
Rozloha	29,72 km²[2]
Katastrální území	Opatov v Čechách
Nadmořská výška	438 m n. m.
PSČ	569 12
Počet domů	358 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Opatov 159 56912 Opatov v Čechách [email protected]
Starosta	Ing. Petr Kovář
Oficiální web: www.obecopatov.cz
Opatov
Další údaje
Kód obce	578487
Kód části obce	111457
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Opatov (latinsky Abbatis villa, německy Abtsdorf)^[4] je obec v okresu Svitavy a Pardubickém kraji. PSČ obce je 56912, její nadmořská výška 438 m. Žije zde přibližně 1 200^[1] obyvatel.

Nachází se zde železniční stanice na hlavní trati Brno - Česká Třebová; zastavují zde pouze některé osobní vlaky.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1347. V 1. polovině 13. století byl založen kostel sv. Antonína poustevníka snad na starších románských základech.^[5] V letech 1575–1579 proběhly renesanční úpravy kostela,^[5] roku 1689 byla k severní zdi presbytáře přistavěna kaple^[5] a mezi roky 1702 a 1703 došlo k přístavbě severní boční lodi.^[5]

V roce 1930 byla většina z 1981 obyvatel německé národnosti. K obci náleží osady Hvězda (Stern) při bývalém panském dvoře se správní budovou (Zámečkem) a Nový Rybník (Neuteich) při cestě do Semanína. K obci náležela dnes již zaniklá osada Královec.

• Gotický kostel svatého Antonína Poustevníka
• Barokní kaple svatého Jana Nepomuckého
• Márnice, kruhová stavba, před opravou se zbytky renesančního sgrafita
• Mohutná barokní fara s velkým hospodářským dvorem
• Zbořená rychta pod kostelem
• Dolní hospodářský dvůr s obytnou patrovou budovou
• Zámeček Hvězda (Stern), mohutná stodola se sýpkou a chlévy bořeny 2006/7
• Sousoší svatého Jana Nepomuckého ve středu obce
• Kamenný kříž před hřbitovem
• Pomník 30 obětí 2. světové války
• Kamenný most pod kostelem
• Rybníky Hvězda a Vidlák
• Přírodní rezervace Králova zahrada, zamokřený lesní porost s bohatým výskytem bledule jarní
• Kaple v osadě Nový Rybník zničena opravou pomocí asf. šindele a plast. oken, věž neobnovena
• Královec (něm. Königsberg), zaniklá osada mezi Opatovem a Anenskou Studánkou, opuštěná kaple zbořena z rozhodnutí obce Opatov na jaře 2008

K nálezům kostí a koster pravěkých chobotnatců v prostoru mezi Opatovem a Českou Třebovou docházelo v průběhu 19. století při stavbě a terénních úpravách železniční tratě Česká Třebová - Brno. Jednalo se o náhodné nálezy a dnes je možné předpokládat výskyt dalších paleontologických nálezů v této oblasti.

Jak uvádí prof. Rudolf Musil jednalo se o objevy nejméně 4 - 5 jedinců. Datace prvních nálezů je nejasná. První depot kostí a zubů z roku 1852 byl odvezen do vídeňského muzea, kde byl ztracen. Další nález snad z roku 1853 (autor se domnívá, že se jednalo o rok 1852) byl učiněn při stavbě železniční trati v blízkosti obce Opatov. Byla nalezena dobře zachovalá kostra a okolní flóry. Nález je v současnosti možné spatřit v paleontologických sbírkách Národního Muzea v Praze. Kostra patřila mladšímu jedinci (podobně jako ostatní nálezy koster v prostoru Opatov - Česká Třebová) druhu Deinotherium levius.

Poslední nález byl učiněn v roce 1899 při likvidaci sesuvu půdy v blízkosti České Třebové. Kostra byla vyzvednuta částečně a byla určena jako Deinotherium cuvieri.

Prof. Rudolf Musil upozorňuje na možnost dalších nálezů mezi Opatovem a Českou Třebovou. Oblast se stala velmi důležitou pro studium rodu Deinotherium a to nejen z pohledu české paleontologie. Nález pomohl vyřešit problematiku zařazení Deinotheria z pohledu evoluční biologie 19. století. Kouskovité a neucelé nálezy Deinotreria v 18. a 19. století vedly vědce k závěrům, že se jednalo o kytovce, sirény atd. ^[6]

• Jednou se na louce za obcí pásla prasata a jedna svině vyryla ze země zvon. Lidé se z toho velmi radovali, protože jejich obec dosud zvon neměla. Když jej však zavěsili do kostela a rozhoupali, zvon při zvonění volal: „Sau! Sau!“ (tj. svině). Lidem bylo líto krásných ozdob na zvonu, leč nezbylo, než jej nechat přelít. Po přelití už zvonil krásně.
• Opatov a Hvězda^[7]

Z Opatova pocházel Jan Deml. Jeho vnuk, kněz a spisovatel Jakub Deml (1878–1961) popisuje v Mohyle historii rodu. V kapitole 19 podává popisnou črtu o tom, jak se s Pavlou Kytlicovou a bratrem Antonínem vypravili do Opatova, aby nalezli dědův rodný domek.

• Drezzo (část města Colverde) (Itálie)

V obci je od 17. července 2006 v provozu sluneční elektrárna využívající solární články s výkonem 60 kilowattů.^[zdroj?]

• ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.
• DEML, Jakub. Mohyla. Praha: Vyšehrad, 1948.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Opatov na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Královec 2) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Encyklopedické heslo Opatov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Opatov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Mikroregion Svitavsko
• Okres Svitavy 1939
• Informace z Hřebečska
• Zaniklá obec Královec
• Zaniklé obce na Litomyšlsku, 4. Královec (Königsberg)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.