OHLA ŽS

OHLA ŽS, a.s.
Logo
Základní údaje
Právní forma	akciová společnost
Datum založení	1992
Adresa sídla	Tuřanka 1554/115b, Brno-Slatina
Souřadnice sídla	49°12′18,99″ s. š., 16°36′15,86″ v. d.
Klíčoví lidé	Roman Kocúrek
Charakteristika firmy
Oblast činnosti	stavební průmysl
Obrat	6,9 mld. Kč (2018)[1] 5,4 mld. Kč (2017)[1]
Provozní zisk	128,2 mil. Kč (2018)[1] −335,7 mil. Kč (2017)[1]
Výsledek hospodaření	23,2 mil. Kč (2018)[1] −369,7 mil. Kč (2017)[1]
Celková aktiva	5,5 mld. Kč (2018)[1] 4,6 mld. Kč (2017)[1]
Vlastní kapitál	1,2 mld. Kč (2018)[1] 1,2 mld. Kč (2017)[1]
Zaměstnanci	1 491 (2018)[1]
Mateřská společnost	OHL (od 2018)
Majitel	OHL Central Europe (100 %)
Identifikátory
Oficiální web	https://www.ohla-zs.cz
IČO	46342796
LEI	31570010000000120084
Některá data mohou pocházet z datové položky.

OHLA ŽS, a.s. je česká stavební firma se sídlem v Brně. Je nástupnickou společností někdejšího státního podniku Železniční stavitelství Brno, který vznikl v roce 1952 a zaměřoval se na výstavbu, rekonstrukce a opravy železničních tratí a budov pro Československé státní dráhy. K 1. dubnu 1992 došlo k transformaci na akciovou společnost a následnou kupónovou privatizaci. Roku 1993 se firma přejmenovala na ŽS Brno. Majoritním vlastníkem se v roce 2003 stala španělská stavební skupina OHL (Obrascón Huarte Lain),^[2] pozdější OHLA, jejíž název se promítl i do pojmenování OHL ŽS. V polovině 10. let 21. století byla firma OHL ŽS pátou největší stavební firmou v Česku.^[3] V červenci 2019 se OHL Central Europe stala 100% vlastníkem společnosti.^[4]

V roce 2021 se firma změnila na OHLA ŽS v souladu se změnou názvu mateřské skupiny.

Realizace

V 10. letech 21. století firma realizovala např. čtvrtou největší solární elektrárnu v Česku při brněnském letišti v Tuřanech Brno Solar Park (2009–2010),^[5] podílela se na stavbě Královopolského tunelu v Brně (2008–2012),^[6] prováděla rekonstrukci podchodu pod náměstím Míru ve Zlíně (2013–2014),^[7] rekonstrukci fasády historické budovy Národního divadla v Praze (2012–2015),^[8] modernizaci železniční trati Šumperk – Jeseník – Krnov (2016),^[9] dvě Stavby roku 2016: Archeologický park v Pavlově a modernizaci železniční trati Sudoměřice – Tábor,^[10][11] podílela se na rekonstrukci úseků dálnice D1,^[12] opravě plzeňského železničního uzlu (2016–2018),^[13] stavěla požární stanici letištních hasičů v Karlových Varech (2016–2017).^[14][15] V roce 2018 získala společnost jednu z nejvýznamnějších železničních zakázek v České republice na modernizaci železniční trati Sudoměřice - Votice.^[16]

Ekonomické výsledky

V letech 2014 a 2015 společnost vykázala ztrátu, za rok 2015 v rekordní výši přesahující půl miliardy korun.^[17] Tržby za rok 2015 vzrostly o dvě miliardy na 12,5 miliardy korun.^[17] Radikální změnou ve vedení společnosti uskutečněnou v průběhu roku 2016 dozorčí rada zareagovala na negativní vývoj profitability společnosti a na novou situaci na stavebním trhu. Nové vedení začalo striktně uplatňovat nový přístup k řízení rizik a selekci obchodních příležitostí, které jsou v souladu s nastavenou strategií. Rok 2017 byl rokem finanční stabilizace společnosti a za rok 2018 OHL ŽS, a.s. vykázala zisk 4 mil. Kč.[1]

Vedení

Celkem 22 let vedl společnost generální ředitel Michal Štefl,^[17] který byl též ekonomickým poradcem jihomoravského hejtmana Michala Haška.^[5] V roce 2016 Štefla nahradil Petr Brzezina.^[17][3] Výkonným ředitelem pro dopravní stavby byl Václav Bartoněk, od roku 2013 majitel FC Zbrojovka Brno.^[18] 1. dubna 2018 se generálním ředitelem společnosti a 1. místopředsedou představenstva stal Ing. Roman Kocúrek, který u společnosti působí na různých pozicích již 20 let.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu OHLA ŽS na Wikimedia Commons
• Oficiální webové stránky Archivováno 29. 5. 2017 na Wayback Machine.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.