Nadějkov

Nadějkov
Pohled na náměstí Prokopa Chocholouška
Pohled na náměstí Prokopa Chocholouška
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTábor
Obec s rozšířenou působnostíTábor
(správní obvod)
OkresTábor
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°30′10″ s. š., 14°28′45″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel717 (2024)[1]
Rozloha24,08 km²[2]
Nadmořská výška535 m n. m.
PSČ398 52, 399 01
Počet domů351 (2021)[3]
Počet částí obce18
Počet k. ú.8
Počet ZSJ10
Kontakt
Adresa obecního úřadunám. Prokopa Chocholouška 6
398 52 Nadějkov
[email protected]
StarostaIng. Arnošt Novák
Oficiální web: www.nadejkov.cz
Nadějkov
Nadějkov
Další údaje
Kód obce549631
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Nadějkov (německy Nadejkow) se nachází v okrese TáborJihočeském kraji. V letech 1960–1990 patřila však pod okres Písek. Žije v ní 717[1] obyvatel. Nadějkov býval v minulosti městysem.

Název obce

Podle jedné varianty je jméno obce odvozeno od slova naděje. V dřívějších dobách tady v těchto končinách pátrali horníci po zlatě a odtud je odvozen i název – naděje po kovu - zlatě. Podle druhé verze je jméno odvozeno od chorvatského jména Dějek, Dějko, Dějan a postupně Dějkův dvůr.

Historie

Nadějkovský zámek

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1373. Ve 14. století byl vlastníkem Ahník z Nadějkova, který je uvedený jako svědek ve smírčích smlouvách, když se soudil milevský opat s Jaroslavem z Vepic ohledně sporných hranic pozemků.[4]

V obci stávala tvrz ze 14. století. Počátkem 16. století se dostal Nadějkov pánům Doudlebským z Doudleb. V roce 1542 se při dělení majetku mezi bratry dostala ves i s příslušenstvím Bedřichovi z Doudleb. Ten v roce 1570 nechal přestavět tvrz na barokní zámek. V roce 1576 rozšířil svůj majetek a přikoupil Branišovice, Hněvanice, Záluží a Zhoř od Švamberků. Po jeho smrti 1596 připadl Nadějkov jeho synovi Oldřichovi.[4] V držení jejich rodu byl Nadějkov do roku 1668. Poté se majitelé střídali.

V roce 1724 koupil panství Jiří Bořek Dohalský z Dohalic. Od roku 1730 byl majitelem hrabě Václav Ignác Deym za Stříteže do roku 1753. V roce 1761 koupil panství Antonín Feuerstein, zbrojmistr a maršál Marie Terezie, který se sem po 52 letech vojenské služby uchýlil na zasloužený odpočinek. Zemřel v obci ve věku 88 let. Byl pochován ve zdejším kostele Nejsvětější Trojice, kde byla také umístěna jeho busta. Maršál Feuerstein byl filantrop a cítil s chudinou. Po jeho smrti v roce 1780 dědictvím připadlo nadějkovské panství jeho synovci, který je v roce 1803 prodal pražskému měšťanovi, Janu Tuskanymu, jenž si nechal postavit dvůr u Vlksice, který nesl jeho jméno Tuskánka. Poté se majitelem stali jeho dědicové, vnuci. V roce 1840 koupil Nadějkov pražský měšťan Josef Plešner, který zanedlouho 1843 prodal nadějkovské panství hraběti Karlu Vratislavu z Mitrovic. Ten však rok na to zemřel a Nadějkov odkázal své nezletilé dceři Karolíně. Ta se později 1858 provdala za hraběte Ludvíka Kokořovce a od roku 1862 se ujala správy panství jako hraběnka Karolína Vratislavová z Kokořova. Žila poměrně nákladný způsob života, a z původně rozsáhlého panství (1 pivovar, lihovar, 3 ovčíny, 9 dvorů, 9 hospod, 6 mlýnů, 1 cihelna, 20 rybníků, 18 vesnic) jí zůstal pouze Nadějkov a dvorec Větrov. Žila zde až do své smrti 15. března 1917 a je pohřbena na místním hřbitově. Po ní se dalším majitelem až do roku 1937 stal akademický malíř Karel Beck.[5]

31. května roku 1848 byla ves císařem Ferdinandem V. povýšena na městys s právem čtyř výročních a každotýdenních trhů. V témže roce zde byla zřízená pošta.[6]

Prvním starostou obce byl farář Antonín Čechoslav Fikar, jenž se zasloužil o založení pošty (1848), knihovny, ochotnického souboru. Čtenářsko-ochotnický spolek založený roku 1898 nesl jeho jméno po celou dobu své existence, až do roku 1964. Později byla jeho činnost znovu obnovena. Osvětový a divadelní spolek nese název Fikar.

Pamětihodnosti

Kostel Nejsvětější Trojice
  • Kostel Nejsvětější Trojice se nachází na náměstí Prokopa Chocholouška. Přestavba kaple na kostel začala v roce 1670 z iniciativy Oldřicha Doudlebského. O dokončení stavby se přičinil jeho syn Bedřich. Původně měl kostel dvoubáňovou věž, která však byla při bouři poškozena roku 1855 a tak byla nahrazená špičatou věží. V kostele se nachází busta Antonína Feuersteina.[5] V roce 1903 byl vysvěcený obraz Svaté Trojice, který byl namalovaný podle místních občanů.
  • Na náměstí proti kostelu vybudoval místní spolek Fikar pomník padlým v první světové válce. Na kamenném pomníku je v obdélníkové desce nápis: NA PAMĚŤ VE SVĚTOVÉ VÁLCE PADLÝM VOJÍNŮM ZA ZDEJŠÍ OBCE VĚNOVAL SPOLEK FIKAR. POSTAVENO R. 1924
  • Nedaleko od pomníku naproti vchodu do kostela Nejsvětější Trojice se nachází kamenný kříž. Na jeho podstavci je datace 1902. Přibližně v polovině svislého břevna je reliéfně zdobený motivem kalicha.
  • Pískovcová socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1812 se nachází nedaleko od Nadějkova u komunikace z obce ve směru na Milevsko. Socha je umístěna v ohrádce, nápis na kamenném podstavci je špatně čitelný.
  • Nad sochou Jana Nepomuckého u stejné komunikace při odbočce na Hubov se nachází zdobný kříž. Na kamenném podstavci je datace 1910 a na kulatém štítku je tento nápis: POCHVÁLEN BUĎ JEŽÍŠ KRISTUS AŽ NA VĚKY AMEN
  • Kamenný pomník Prokopa Chocholouška byl postavený roku 1897 nákladem jihočeských akademiků. Nachází se na místním hřbitově. Prokop Chocholoušek pocházel z nedalekého Sedlce a často v Nadějkově navštěvoval svého přítele faráře Antonína Čechoslava Fikara. Také zde na faře strávil poslední dni svého života.[6]
  • Zámek Nadějkov se nachází přímo v obci, poblíž kostela, na místě bývalé tvrze. Původní tvrz ze 14. století přestavěl v roce 1570 Bedřich Doudlebský. Dalšími úpravami prošla po požáru v roce 1756 za hraběnky Kokořové, která zároveň nechala obnovit již zpustlý zámecký park. Rostly zde neobvyklé stromy, květiny a keře. Zámek sloužil jako předloha pro zámek Mladějov v románu Aloise Jiráska F. L. Věk. Po druhé světové válce byl zámek používaný jako školní budova. V současné době je soukromým majetkem.
  • Fara nechal postavit hrabě Deym ze Stříteže v roce 1738 a je na ní umístěná pamětní deska Prokopa Chocholouška. V témže roce nechal hrabě Deym postavit i budovu školy. Na desce vsazené nad vchodem do fary je nápis: ZDE ZEMŘEL PROKOP CHOCHOLOUŠEK NADŠENÝ BOJOVNÍK ZA PRÁVA ČESKÉHO LIDU A VĚHLASNÝ SPISOVATEL U SVÉHO PŘÍTELE FARÁŘE P. A. ČECHOSLAVA FIKARA dne 5. ČERVENCE 1864
  • Na severním okraji náměstí proti rybníku Kužel se nachází výklenková kaple z roku 1645 se sochou Panny Marie Svatohorské. Kaple se nalézá na místě bývalých hradeb, kde zaútočili Švédové na nadějkovskou tvrz. V tom roce po bitvě u Jankova se vítězné švédské vojsko generála Lennarta Torstensona rozjelo rabovat a loupit po kraji.[6] Jeden oddíl dojel k nadějkovské tvrzi. Nadějkovští se ubránili a několik mužů pobili. Mrtvé pochovali za zámeckým parkem u rozcestí polních cest do Mozolova a Šichovy Vesce. Byl zde vztyčený nízký kamenný kříž.[6]
  • Na okraji obce u komunikace z Hronovy Vesce se nachází litinový kříž na kamenném podstavci, který nese dataci 1890. Na kulatém štítku není žádný nápis.

Turismus

Z obce vyhází 15 km dlouhá okružní naučná stezka „Nadějkovsko”.[7]

Pověst

Pověst se vztahuje k bustě Antonína Feuersteina, která se nachází v místním kostele. Byl to maršál Marie Terezie a ke svým poddaným se údajně choval špatně. Za své nedobré chování se musel v pravé poledne projíždět po zámeckém parku v ohnivém kočáře taženém čtyřspřežím. Strašil tak dlouho, dokud jeho synovec nevěnoval místnímu kostelu tuto bustu a ještě nový zvon.

Galerie

  • Kostel Nejsvětější Trojice
    Kostel Nejsvětější Trojice
  • Kaple se sochou Panny Marie Svatohorské
    Kaple se sochou Panny Marie Svatohorské
  • Socha svatého Jana Nepomuckého
    Socha svatého Jana Nepomuckého
  • Zámek Nadějkov
    Zámek Nadějkov
  • Kříž u komunikace z Hronovy Vesce
    Kříž u komunikace z Hronovy Vesce

Části obce

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie.. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 157. 
  5. a b Kytka, str. 158
  6. a b c d Kytka, str. 159
  7. Naučná stezka. www.nadejkov.cz [online]. [cit. 2022-07-31]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
Části obce Nadějkov
Části obce
Města, městyse a obce okresu Tábor
Balkova Lhota • Bečice • Bechyně • Běleč • Borkovice • Borotín • Bradáčov • Březnice • Budislav • Černýšovice • Dírná • Dlouhá Lhota • Dobronice u Bechyně • Dolní Hořice • Dolní Hrachovice • Drahov • Dráchov • Dražice • Dražičky • Drhovice • Haškovcova Lhota • Hlasivo • Hlavatce • Hodětín • Hodonice • Chotěmice • Chotoviny • Choustník • Chrbonín • Chýnov • Jedlany • Jistebnice • Katov • Klenovice • Komárov • Košice • Košín • Krátošice • Krtov • Libějice • Lom • Malšice • Mažice • Meziříčí • Mezná • Mladá Vožice • Mlýny • Myslkovice • Nadějkov • Nasavrky • Nemyšl • Nová Ves u Chýnova • Nová Ves u Mladé Vožice • Oldřichov • Opařany • Planá nad Lužnicí • Pohnánec • Pohnání • Pojbuky • Přehořov • Psárov • Radenín • Radětice • Radimovice u Tábora • Radimovice u Želče • Radkov • Rataje • Ratibořské Hory • Rodná • Roudná • Řemíčov • Řepeč • Řípec • Sedlečko u Soběslavě • Sezimovo Ústí • Skalice • Skopytce • Skrýchov u Malšic • Slapsko • Slapy • Smilovy Hory • Soběslav • Stádlec • Sudoměřice u Bechyně • Sudoměřice u Tábora • Sviny • Svrabov • Šebířov • Tábor • Třebějice • Tučapy • Turovec • Ústrašice • Val • Vesce • Veselí nad Lužnicí • Vilice • Vlastiboř • Vlčeves • Vlkov • Vodice • Zadní Střítež • Záhoří • Zálší • Zhoř u Mladé Vožice • Zhoř u Tábora • Zlukov • Zvěrotice • Želeč • Žíšov
legenda: město, městys.