Núr Mohammad Tarakí
Núr Mohammad Tarakí | |
---|---|
Narození | 15. července 1917 Nawa District |
Úmrtí | 9. října 1979 (ve věku 62 let) Kábul |
Příčina úmrtí | dušení |
Místo pohřbení | Kábul |
Alma mater | Lomonosovova univerzita Oxfordská univerzita |
Povolání | politik, básník, spisovatel a novinář |
Politická strana | Lidově-demokratická strana Afghánistánu |
Příbuzní | Džan Mohammad Tarakí (sourozenec) |
Funkce | předseda Revoluční rady Afghánistánu (1978–1979) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Núr Mohammad Tarakí (15. července 1916 – 14. září 1979) byl afghánský komunistický politik a spisovatel tvořící v paštštině, prezident a premiér Afghánistánu v letech 1978-1979.
Životopis
V 1965 byl jedním z hlavních zakladatelů Lidově-demokratické strany Afghánistánu. Stal se jejím generálním tajemníkem. V roce 1978, po vojenském převratu, přijal funkci vůdce Revoluční rady Afghánistánu, šéfa státu a premiéra. Někdy užíval titul Velkého vůdce květnové revoluce. Socialistický systém zaváděný pod jeho vedením se v Afghánistánu střetnul s tuhým odporem. Po výzvě vykladačů islámu ke svaté válce, povstalci rychle ovládli většinu země. V této situaci požádal o podporu Sovětský svaz, který v září 1979 intervenci zahájil. Zpočátku mělo jít jen o dodávku zbraní, vojenského materiálu a vojenských poradců, bez přímé intervence. Tarakí byl zavražděn na příkaz svého zástupce Hafizulláha Amína. Přivázali ho k posteli ručníkem a udusili polštářem.
Jeho literární díla jsou realistické romány a povídky o životě na vesnici v Afghánistánu, včetně Da bang mosáferí (1958), Spín a Cara (1962).
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Núr Mohammad Tarakí na Wikimedia Commons
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Prezidenti Afghánistánu | |
---|---|
Muhammad Dáúd Chán (1973–1978) • Núr Mohammad Tarakí (1978–1979) • Hafizulláh Amín (1979) • Babrak Karmal (1979–1986) • Muhammad Nadžíbulláh (1987–1992) • Abdurrahmán Hatís (1992) • Sibghatulláh Mudžaddadí (1992) • Burhánuddín Rabbání (1992–1994/1996) • Hámid Karzaj (2002–2004 prozatímní, 2004–2014 oficiální) • Ašraf Ghaní (2014–2021) • Amrulláh Sálih (od 2021) |