Ludmila Matiegková

PhDr. Ludmila Matiegková
Ludmila Matiegková
Narození	9. března 1889 Lovosice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	26. srpna 1960 (ve věku 71 let) Mariánské Lázně Československo Československo
Alma mater	Univerzita Karlova
Povolání	archeoložka a egyptoložka
Rodiče	Jindřich Matiegka
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludmila Matiegková (9. března 1889, Lovosice^[1] – 26. srpna 1960, Mariánské Lázně) byla středoškolská učitelka, archeoložka, egyptoložka a autorka několika odborných prací o starověkém Egyptě.

Život

Ludmila Matiegková byla jediným dítětem českého lékaře a antropologa Jindřicha Matiegky, její matka Marie (rozená Stránská) pocházela z úřednické rodiny. Matiegkovi žili od roku 1892 v Praze.^[2]

Od roku 1901 navštěvovala první dívčí gymnázium Minerva a roku 1908 úspěšně složila maturitu. Vystudovala orientalistické obory na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1914 byla promována doktorkou filozofie.^[2]

Po ukončení studií vyučovala na Minervě, později na dívčím lyceu a vyšší škole pro sociální péči v Holešovicích.^[2]

Ve 20. letech 20. století se vydala celkem na tři cesty do Egypta a na Blízký východ. Po vzniku samostatného egyptologického semináře na Karlově univerzitě v roce 1925 se u Františka Lexy zapojila do vědecké činnosti^[2] a ve svých spisech se zabývala staroegyptským náboženstvím, mumiemi a rodinným životem ve starověkém Egyptě. Své odborné práce pak publikovala v časopise Anthropologie.

Pomáhala též svému otci při jeho antropologických výzkumech. V roce 1929 se s ním zúčastnila identifikace hrobu Jana Amose Komenského v Naardenu.^[2][3] Spolupracovala s otcem také na řadě článků, které byly z hlediska českého egyptologického bádání považovány za průkopnické a zakladatelské.^[4]

V roce 1930 se stala se první ženou – členkou Orientálního ústavu.^[4][5] Po druhé světové válce přispívala do Orientálního archivu.^[2]

Vedle své vědecké činnosti se zapojila také do práce ve Výboru pro volební právo žen a od roku 1922 byla členkou Sdružení vysokoškolsky vzdělaných žen.^[4]

Dílo (knižní vydání)

• Nová bádání o kamenné době egyptské (Kojetín, Časopis Pravěk, 1912)
• Jak vzniklo písmo (Praha, Vilímek, 1918) – vyšlo nejprve jako rozhlasové pásmo^[2]
• O staroegyptských bozích a hrdinech (V Praze, Ústřední nakladatelství a knihkupectví učitelstva českoslovanského, 1925)
• V objetí sfingy (Praha, vyd. Dr. Ot. Štorch-Marien, 1927)
• Příběhy bílého oslíka (Ilustroval L. Salač; V Praze, nákladem vlastním, 1930)
• Záhada (Praha, vyd. L. Matiegková, 1934)
• Dítě v starém Egyptě (Praha, Anthropologický ústav Karlovy university, Orbis - distributor, 1937)

Odkazy

Literatura

• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla; MARTÍNEK, Jiří, a kol. Cesty k samostatnosti : Portréty žen v éře modernizace. Praha: Historický ústav, 2010. 239 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7286-164-4. S. 164–175.  Archivováno 25. 3. 2020 na Wayback Machine.
• BAŤKOVÁ, Šárka; HAINCOVÁ, Jitka; LUKEŠOVÁ, Hana; SLÁMOVÁ, Lenka. Ženy & Frauen: Inspirativní ženy Ústeckého kraje. Ústí nad Labem: Knihovna Ústeckého kraje, 2024. ISBN 978-80-7055-293-3. S. 76–78.
• HAVLŮJOVÁ, Hana. Okouzlení Egyptem: Ludmila Matiegková (1889–1960). Praha: SET OUT, 2005. 271 s. ISBN 80-86277-46-1. 

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludmila Matiegková na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ludmila Matiegková
• Ludmila Matiegková na WorldCat Identities

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.