Libštát

Libštát
Libštátský kamenný most
Libštátský kamenný most
Znak městyse LibštátVlajka městyse Libštát
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecLomnice nad Popelkou
Obec s rozšířenou působnostíSemily
(správní obvod)
OkresSemily
KrajLiberecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°33′34″ s. š., 15°24′58″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel931 (2024)[1]
Rozloha10,13 km²[2]
Katastrální územíLibštát
Nadmořská výška364 m n. m.
PSČ512 03
Počet domů320 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa úřadu městyseLibštát 198
512 03 Libštát
[email protected]
StarostaPavel Janata
Oficiální web: www.libstat.info
Úřední web: www.libstat.e-obec.cz
Libštát
Libštát
Další údaje
Kód obce577294
Kód části obce83500
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Libštát je městysokrese SemilyLibereckém kraji. Je součástí mikroregionu Pojizeří. Žije zde 931[1] obyvatel.

Historie

Obec založili zřejmě ve 13. století němečtí přistěhovalci (název Liebstadtl).[4] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1322,[5] roku 1525 se uvádí jako městečko. Od 15. století zřejmě, rozhodně však od roku 1604 náležel Libštát k panství kumburskému. Kostel se připomíná roku 1361. Po vyhlášení tolerančního patentu (1781) si reformovaní evangelíci zřídili sbor, modlitebnu si postavili v roce 1786, faru 1789 a hřbitov 1856. Církev augšpurského vyznání (luteráni) si založila sbor v Křížlicích, v Libštátu si vystavěla vlastní kostel v letech 1838–1842, roku 1847 založila hřbitov a v roce 1867 si zde zřídila samostatný sbor. První zmínka o škole v obci je z roku 1692. Školní budova byla postavena v roce 1782 a nová roku 1877.[4]

Při sčítání v roce 1890 měl Libštát 1373 obyvatel (všichni Češi), 194 domy, 3 fary a kostely (viz výše), trojtřídní školu, poštu, četnickou stanici a dva mlýny, z nichž jeden byl roku 1888 přestavěn na mechanickou tkalcovnu.[4]

Libštát měl 1219 obyvatel v roce 1869; 1089 v roce 1950; 984 v roce 1970; 924 v roce 1980.[5] Dle Komenského slovníku naučného byl v roce 1938 městysem s počtem obyvatel 1447, s textilním průmyslem a nalezištěm lupku (břidličnatá ohnivzdorná hlína).[6] Obci byl 20. března 2014 status městyse obnoven.[7]

Exulanti

V pozemkových knihách od r. 1714 do 1781 jsou poznámky o pěti rodinách, které opustily své statky pro víru a odešly do Německa.[4] V Rixdorfu se zachoval opis životopisu exulantky Kateřiny (* 28.10. 1716 Libštát) roz. Kyselové – rodina uprchla z Libštátu v roce 1720. Kateřina byla přijata do sboru v Herrnhutu, odkud byla poslána do Niesky. Po svatbě se Zachariášem Jelínkem žila v Rixdorfu a později v české čtvrti Berlína.[8]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[9][10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 219 1 351 1 373 1 573 1 760 1 550 1 447 1 089 1 038 984 924 971 981 952 918
Počet domů 151 187 194 225 231 237 255 251 228 219 214 285 305 310 320

Správa městyse

Symboly městyse

Znak městyse je historický, vlajka byla městysi udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 24. listopadu 2014.[11]

Pamětihodnosti

  • Evangelický kostel z roku 1842 se zvonicí a hřbitovem na Hořením konci, původně luteránský.
  • Socha Immaculaty na náměstí, druhá polovina 18. století, obnovena 1888[12]
  • Barokní kamenný silniční most z roku 1822 přes řeku Olešku se sochami svatého Václava a svatého Jana Nepomuckého z konce 18. století[12]
  • Roubená kovárna na náměstí
  • Evangelický kostel z roku 1786 a hřbitov, původně reformovaný kalvinistický, dnes patří Českobratrské církvi evangelické.
  • Římskokatolický farní kostel svatého Jiří ze 14. století, v pozdně barokní podobě z let 1787–89[12] s oltářním obrazem od Václava Hellicha.
  • Bývalá škola č. p. 4 u mostu, roubená s vyřezávanou lomenicí[12]
  • Libštátská mechanická tkalcovna (technická památka, 1888) z původního Panského mlýna[4]
  • Modlitebna augšpurského vyznání, bezslohová, 1. pol. 18. stol.[12]

Železnice

Zastávka Libštát z roku 1947 leží na trati 030 Pardubice – Turnov – Liberec. Původní stanice Libštát se dnes jmenuje Košťálov. Na úseku Horka u Staré Paky – Turnov byl zahájen provoz 1. prosince 1858.[13]

Sport

Fotbal: FC Jiskra Libštát    

Lední hokej: HK Libštát

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b c d e Ottův slovník naučný, XV. díl. 1. vyd. Praha: Paseka, Argo, 1900, reprint 1999. 1068 s. ISBN 80-7185-226-0. S. 1037. 
  5. a b NOVÁKOVÁ, Božena (ed.) a kol. Zeměpisný lexikon ČR. Obce a sídla A-M. 1. vyd. Praha: Academia, 1991. 604 s. ISBN 80-200-0316-9. S. 509. 
  6. Komenského slovník naučný. Praha II., Žitná ul. 13: Nakladatelství a vydavatelství Komenského slovníku naučného, 1938. Kapitola Libštát, Lupek, s. Svazek VII., str. 180 a 309. 
  7. Rozhodnutí předsedy poslanecké sněmovny č. 14 z 20. 3. 2014, ke stanovení obce Libštát městysem [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 2014-03-20 [cit. 2014-04-14]. Dostupné online. 
  8. ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH, 1999. 746 s. ISBN 80-7017-253-3. S. 341–343. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  10. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  11. Udělené symboly – Libštát [online]. 2014-11-24 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  12. a b c d e POCHE, Emanuel (ed.) et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Praha: Academia, 1978. 580 s. S. 257–8. 
  13. KREJČIŘÍK, Mojmír. Po stopách našich železnic. 1. vyd. Praha: Nadas, 1991. 284 s. ISBN 80-7030-061-2. S. 258. 

Externí odkazy

Města, městys a obce okresu Semily
Bělá • Benecko • Benešov u Semil • Bozkov • Bradlecká Lhota • Bukovina u Čisté • Bystrá nad Jizerou • Čistá u Horek • Háje nad Jizerou • Holenice • Horka u Staré Paky • Horní Branná • Hrubá Skála • Chuchelna • Jablonec nad Jizerou • Jesenný • Jestřabí v Krkonoších • Jilemnice • Kacanovy • Karlovice • Klokočí • Košťálov • Kruh • Ktová • Levínská Olešnice • Libštát • Lomnice nad Popelkou • Loučky • Martinice v Krkonoších • Mírová pod Kozákovem • Modřišice • Mříčná • Nová Ves nad Popelkou • Ohrazenice • Olešnice • Paseky nad Jizerou • Peřimov • Poniklá • Přepeře • Příkrý • Radostná pod Kozákovem • Rakousy • Rokytnice nad Jizerou • Roprachtice • Rovensko pod Troskami • Roztoky u Jilemnice • Roztoky u Semil • Semily • Slaná • Stružinec • Studenec • Svojek • Syřenov • Tatobity • Troskovice • Turnov • Veselá • Víchová nad Jizerou • Vítkovice • Všeň • Vyskeř • Vysoké nad Jizerou • Záhoří • Žernov
legenda: město, městys.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • Biblio: 488fbda1-4bae-4ebd-bcad-501f74556ee7, 67698942-a437-4dda-8f71-df64f36c2b96
  • NKC: ge286295