Krásněves

Krásněves
Socha sv. Jana Nepomuckého
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Žďár nad Sázavou
Obec s rozšířenou působností	Žďár nad Sázavou (správní obvod)
Okres	Žďár nad Sázavou
Kraj	Vysočina
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°26′40″ s. š., 15°58′52″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	285 (2024)[1]
Rozloha	4,14 km²[2]
Katastrální území	Krásněves
Nadmořská výška	535 m n. m.
PSČ	594 44
Počet domů	101 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Krásněves 52 594 44 Radostín nad Oslavou [email protected]
Starosta	Karel Uhlíř
Oficiální web: www.krasneves.eu
Krásněves
Další údaje
Kód obce	595900
Kód části obce	73776
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krásněves (německy Krasniowes) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina, asi 11 km severně od Velkého Meziříčí. Žije zde 285^[1] obyvatel.

Historie

Obec původně patřila k hradu Tasov. Roku 1350 přenechal Jan z Tasova obec svému synovci Václavovi, který ji 1358 spojil s panstvím svého bratra Ratibora. Václavův syn Zikmund ji 1387 oddělil od panství Tasov a předal dědičně Benešovi a Hedvice z Vlašimi, Jindřichovi z Jevišovic a Archlebovi z Myslibořic. Patřila pak k panství Radostín. Název obce se v průběhu let měnil, vyskytuje se jako Krasynives, Krasnioves a Krásnoves. Roku 1732 byla postavena socha sv. Jana Nepomuckého.

Kolem 1830 byla ve mlýně zřízena přádelna lnu. Po zrušení panství patřila od roku 1850 k obci Radostín. Od roku 1878 patřila přádelna anglické rodině Fosterů, kteří zde tiskli falešné bankovky. Roku 1880 za to byli odsouzeni a v přádelně vznikla parní pila. Po roce 1890 vznikla politická obec Krásnoves, od roku 1921 Krásněves, roku 1893 vznikl sbor dobrovolných hasičů a 1907 postavena škola. V roce 1930 byla postavena kaple Panny Marie, roku 1963 zahájena stavba kulturního domu s hasičskou zbrojnicí a úřadovnou MNV. V letech 1993–1996 byl postaven vodovod a kanalizace, do roku 1997 byla obec plynofikována a do roku 1999 revitalizován potok pod vesnicí.^[4]

Pamětihodnosti

• Rychta (č. 3) – rozsáhlá přízemní, částečně podsklepená budova završená výraznou valbovou střechou. Severovýchodní průčelí, obrácené směrem do návsi, bylo zdobené rustikálně pojatým štukovým dekorem. Vstup do objektu byl armován kamenným klasicistně pojatým portálem z poloviny 19. století. Interiéry stavby byly dosud zachovány v téměř intaktní podobě, a to včetně výplní oken a dveří. Veškeré prostory rychty byly opatřeny klenutými stropy různého stáří. Mezi nejzajímavější patřilo zaklenutí sklepních prostor a obytné místnosti rychtáře, zaklenutá plackovou klenbou zdobenou barokně tvarovaným zrcadlem. Mezi velice cenné konstrukce patřil rozsáhlý a značně vyspělý systém vytápění, který byl zaústěn do jednoho průlezného komínu. Dle stavebně-historického průzkumu pocházely nejstarší konstrukce ze 16. století (část obvodového zdiva, sklepy), nejmladší úpravy pak z počátku 20. století. Architektonicky výjimečná a velice cenná budova rychty byla v předjaří roku 2016 zbourána.
• Socha svatého Jana Nepomuckého od F. A. Jelinka z roku 1732

Rodáci

• Ladislav Dvořák (1920–1983), český básník

Odkazy

Reference

Literatura

• Ottův slovník naučný, heslo Krásnoves. Sv. 15, str. 82

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Krásněves na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Krásnoves v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Krásněves v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)