Kostarická vlajka

Vlajka Kostariky je tvořena listem o poměru stran 3:5 s pěti vodorovnými pruhy – modrým, bílým, červeným, bílým a modrým o poměru šířek 1:1:2:1:1, v levé části prostředního pruhu je v bílém oválu kostarický státní znak.^[1][2]

Barvy vlajky byly inspirovány francouzskou vlajkou a symbolizují tak revoluční motto Liberté, égalité, fraternité (česky Volnost (svoboda), rovnost, bratrství). Modrá barva symbolizuje také nebe, intelektuální myšlení a vytrvalost, bílá symbolizuje štěstí, moudrost a mír a červená teplo, lásku a krev prolitou za svobodu.^[2]

Území dnešní Kostariky bylo osídleno již kolem roku 5000 př. n. l. Při své čtvrté výpravě tu v září roku 1502 přistál Kryštof Kolumbus. V roce 1524 bylo kostarické území začleněno do Generálního kapitanátu Guatemala. Prvními vlajkami v pokolumbovské éře tedy byly španělské vlajky, od roku 1785 státní a válečná vlajka Španělského království.^[2]

15. září 1821 byl provinční radou provincie Guatemala vyhlášen zákon o nezávislosti Střední Ameriky (Guatemaly) a byla vyhlášena nezávislá Kostarická republika. Bojovníci za nezávislost užívali, dle některých zdrojů, vlajku, tvořeno třemi vodorovnými pruhy – světle modrým, žlutým a světle modrým. Modré pruhy symbolizovaly dva oceány (Atlantský a Tichý) žlutý pak Střední Ameriku.^[2]

10. ledna 1822 byla Kostarika (společně s dalšími středoamerickými republikami) připojena k Mexickému císařství a užívaly se mexické vlajky.^[2]

14. dubna 1823 byl mexický císař svržen a vyhlášena republika. V této souvislosti byla změněna mexická vlajka a tím i vlajka užívaná v Kostarice.^[2]

• 
  Španělská vlajka Kostariky (1785–1821)
  Poměr stran: 2:3
• 
  Kostarická vlajka (1821–1823)
  Poměr stran: 2:3
• 
  Mexická vlajka Kostariky (1821–1823)
  Poměr stran: 4:7
• 
  Mexická vlajka Kostariky (1823)
  Poměr stran: 4:7

10. května 1823 byla vyhlášena Svobodná Kostarika jako nezávislý stát. Nová vlajka byla zavedena a poprvé vztyčena 6. června 1823. Byla tvořena bílým listem s červenou šesticípou hvězdou. Hvězda symbolizovala Kostariku, jako silnou a zářící oblast, a také to, že politický řád nově vzniklého státu je v rovnováze s přírodními a duchovními zákony.^[2]

4. března 1824 se Kostarika stala (společně s Guatemalou, Salvadorem, Hondurasem a Nikaraguou) členem federace Spojených středoamerických provincií (založených 10. července 1823). Vlajka federace byla (od 21. srpna 1823) tvořena listem se třemi vodorovnými pruhy – modrým, bílým a modrým, s uprostřed umístěným znakem federace. Vlajka federace se stala i jedinou oficiální vlajkou Kostariky.^[2]

2. listopadu 1824 přijala Kostarika vlastní vlajku, která se od federální lišila tím, že do spodního, modrého pruhu přibyl nový kostarický znak.^[2]

22. listopadu 1824 byl název federace změněn na Středoamerická spolková republika (oficiálně se tak ale stalo 10. dubna 1825). Vlajkou se stal list se třemi vodorovnými pruhy – modrým, bílým a modrým a uprostřed umístěným státním znakem spolkové republiky.^[2]

V této souvislosti byl změněn i znak na kostarické vlajce.^[2]

• 
  Kostarická vlajka (1823–1824)
  Poměr stran: 2:3
• 
  Vlajka Spojených středoamerických provincií v Kostarice (1824)
  Poměr stran: 2:3
• 
  Kostarická vlajka (1824)
  Poměr stran: 2:3
• 
  Vlajka Středoamerické spolkové republiky v Kostarice (1824–1938/1840)
  Poměr stran: 2:3
• 
  Kostarická vlajka (1824–1838)
  Poměr stran: 2:3

15. listopadu 1838 vyhlásila Kostarika nezávislost a v dubnu 1840 formálně vystoupila z federace. Pro toto období není známo, jakou vlajku užívala, zřejmě šlo o list se třemi vodorovnými pruhy – modrým, bílým a modrým, možná doplněným o znak, jehož podoba ale není známa.^[2] (není obrázek)

21. dubna 1840 zavedla Kostarika novou vlajku, tvořenou třemi vodorovnými pruhy – modrým, bílým a modrým s novým státním znakem v prostředním, modrém pruhu.^[2]

Po svržení diktátora Braulia Carrilla (12. dubna 1842) bylo 20. dubna obnoveno užívání vlajky. bez znaku.^[2] (není obrázek)

• 
  Kostarická vlajka (1840–1842)
  Poměr stran: 2:3

31. srpna 1848 byla vyhlášena Kostarická republika a 29. září byla přijata nová vlajka, tvořená listem o poměru stran 2:3 s pěti vodorovnými pruhy – modrým, bílým, červeným, bílým a modrým o poměru šířek 1:1:2:1:1. Ve středu listu byl v červeném pruhu nový státní znak, který částečně zasahoval i do bílých pruhů. Vlajka byla poprvé vztyčena 12. listopadu na hlavním náměstí v San José, hlavním městě Kostariky. Vlajku navrhla manželka prezidenta Josého María Castro Madrize (Pacífica Fernández de Castro), která obdivovala revoluční Francii a barvy tak byly inspirovány francouzskou vlajkou a symbolizovaly tak revoluční motto Liberté, égalité, fraternité (česky Volnost (svoboda), rovnost, bratrství). Modrá barva symbolizovala také nebe, intelektuální myšlení a vytrvalost, bílá symbolizovala štěstí, moudrost a mír a červená teplo, lásku a krev prolitou za svobodu.^[2]

27. listopadu 1906 byl (dekretem Kostarického ústavního kongresu č. 18) změněn státní znak a tím i vlajka. Poměr stran vlajky byl změněn na 3:5.^[2] (není obrázek)

13. června 1934 byla upravena kresba znaku na vlajce a zároveň byl vložen (místo do kruhového pole) do bílého pole ve tvaru oválu.^[2]

K další změně znaku (a tím i vlajky) – počet hvězd se zvýšil z pěti na sedm, došlo 21. října 1964. Na vlajce bylo oválné pole se znakem nově protáhlejší.^[2]

• 
  Kostarická vlajka (1848–1906)
  Poměr stran: 2:3
• 
  Kostarická vlajka (1934–1964)
  Poměr stran: 3:5
• 
  Kostarická vlajka (1964–1998)
  Poměr stran: 3:5

K poslední změně státního znaku (a tím i vlajky) došlo 5. května 1998 (prováděcí vyhlášku č. 26853-SP). Bílé pole má nově plnější tvar (podobně jako v letech 1934–1964).^[2]

Kostarika je unitární stát, který se administrativně člení na sedm provincií.

• 
  Alajuela
  Poměr stran: 2:3
• 
  Cartago
  Poměr stran: 2:3
• 
  Guanacaste
  Poměr stran: 2:3
• 
  Heredia
  Poměr stran: 5:9
• 
  Limón
  Poměr stran: 2:3
• 
  Puntarenas
  Poměr stran: 5:8
• 
  San José
  Poměr stran: 2:3

• Státní znak Kostariky
• Kostarická hymna
• Dějiny Kostariky

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostarická vlajka na Wikimedia Commons