Jevišovická pahorkatina
Jevišovická pahorkatina | |
---|---|
Nejvyšší bod | 633,5 m n. m. (Zadní hora) |
Rozloha | 2007,7 km² |
Nadřazená jednotka | Českomoravská vrchovina |
Sousední jednotky | Boskovická brázda, Dyjsko-svratecký úval, Křižanovská vrchovina |
Podřazené jednotky | Jemnická kotlina, Bítovská pahorkatina, Jaroměřická kotlina, Znojemská pahorkatina |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko Česko Rakousko Rakousko |
Jevišovická pahorkatina na mapě Česka | |
Horniny | žula, krystalická břidlice |
Povodí | Dunaj |
Souřadnice | 48°57′50″ s. š., 15°57′ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | IIC-7 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jevišovická pahorkatina je geomorfologický celek Českomoravské vrchoviny. Nejvyššího bodu dosahuje v Zadní hoře (633,5 m n. m.), další nejvyšší a nejprominentnější hory a kopce se nacházejí v Seznamu vrcholů v Jevišovické pahorkatině. Celková plocha činí 2007,71 km², střední výška pak 414,3 m n. m., střední sklon 3°. Skládá se z krystalických břidlic a žul. Člení ji údolí Dyje a jejích přítoků, zejm. Jihlavy, Rokytné, Oslavy a Jevišovky.
Geologie
Povrch pahorkatiny charakterizují zbytky tropických zvětralin z druhohor a třetihor, v plochých kotlinách pak zbytky neogenních usazenin.
Geomorfologické členění
Podcelky a okrsky[1]
- Jemnická kotlina
- Bítovská pahorkatina
- Dešovská pahorkatina
- Vranovská pahorkatina
- Uherčická pahorkatina
- Jaroměřická kotlina
- Znojemská pahorkatina
- Náměšťská sníženina
- Hartvíkovická vrchovina
- Mohelenská vrchovina
- Hrotovická pahorkatina
- Výrovická pahorkatina
- Únavovská sníženina
- Znojemská kotlina
- Šatovská pahorkatina
- Citonická plošina
- Pavlická pahorkatina
- Bojanovická pahorkatina
- Myslibořický hřbet
- Tavíkovická pahorkatina
Geomorfologické členění celé Českomoravské vrchoviny uvádí následující tabulka:
Geomorfologické členění Českomoravské vrchoviny | ||
---|---|---|
ČESKÁ VYSOČINA • Česko-moravská subprovincie | ||
KŘEMEŠNICKÁ VRCHOVINA | Jindřichohradecká pahorkatina | Čihadlo (665 m) |
Pacovská pahorkatina | Lísek (760 m) | |
Želivská pahorkatina | Na altánku (634 m) | |
Humpolecká vrchovina | Křemešník (769 m) | |
HORNOSÁZAVSKÁ PAHORKATINA | Kutnohorská plošina | Za stodolami (537 m) |
Světelská pahorkatina | Žebrákovský kopec (601 m) | |
Havlíčkobrodská pahorkatina | Roudnice (661 m) | |
Jihlavsko-sázavská brázda | Kázek (567 m) | |
ŽELEZNÉ HORY | Chvaletická pahorkatina | bezejmenný (450 m) |
Sečská vrchovina | Vestec (668 m) | |
HORNOSVRATECKÁ VRCHOVINA | Žďárské vrchy | Devět skal (836 m) |
Nedvědická vrchovina | Horní les (772 m) | |
KŘIŽANOVSKÁ VRCHOVINA | Bítešská vrchovina | Harusův kopec (743 m) |
Brtnická vrchovina | Velký Špičák (734 m) | |
Dačická kotlina | Ivanův kopec (644 m) | |
JAVOŘICKÁ VRCHOVINA | Jihlavské vrchy | Javořice (837 m) |
Novobystřická vrchovina | Vysoký kámen (732 m) | |
JEVIŠOVICKÁ PAHORKATINA | Jemnická kotlina | Vráž (576 m) |
Bítovská pahorkatina | Suchá hora (571 m) | |
Jaroměřická kotlina | Zadní hora (634 m) | |
Znojemská pahorkatina | Na skalném (556 m) | |
PROVINCIE • Subprovincie / Oblast / CELEK • Podcelek • Vrchol |
Reference
- ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. S. 45–46.
Literatura
- DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. S. 199–200.
- Akademie věd České republiky. Geografický místopisný slovník světa. Příprava vydání Bradnová, Hana. 1. vyd. Praha: Academia, 1993. 924 s. ISBN 80-200-0445-9. S. 347.
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |