Jan III. Drašković z Trakošćanu

Jan III. Drašković z Trakošćanu
Narození	1603 Chorvatské království
Úmrtí	5. srpna 1648 (ve věku 44–45 let) nebo 8. listopadu 1648 (ve věku 44–45 let) Mosonmagyaróvár
Místo pohřbení	Katedrála svatého Martina v Bratislavě
Povolání	politik
Politická strana	politik před vznikem politických stran
Děti	Jan Drašković z Trakošćanu[1] Mikuláš Drašković z Trakošćanu[1]
Rodiče	Jan II. Draškovič z Trakošćanu[1] a Eva Istvánffyová z Baranyayaváru a Kisasszonyfalvy[1]
Příbuzní	Jan V. Drašković z Trakošćanu[1] a Petar Draskovich (vnoučata)
Funkce	chorvatský bán
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan III. Drašković z Trakošćanu (chorvatsky Ivan III. Drašković Trakošćanski, maďarsky Draskovics III. János, 13. března 1595 nebo 1603, hrad Trakošćan - 5. srpna 1648, Magyaróvár) byl chorvatský šlechtic, generál a státník z rodu Draškovićů. V letech 1639-1646 zastával úřad bána (místodržitele) Chorvatského království. Pro své válečné úspěchy proti Turkům byl nazýván Defensor Croatiae. Jako první Chorvat získal titul uherského palatina.

Jan III. Drašković se narodil jako syn Jana II. Draškoviće (1550–1613) a jeho manželky Evy rozené Istvánffyové.

Otec v letech 1596-1608 zastával úřad chorvatského bána a komorníka císaře Rudolfa II., byl též tajným a válečným radou, generálem jezdectva a županem Križevckého okresu.

Jan ovládal několik cizích jazyků, studoval filozofii ve Štýrském Hradci a práva v Bologni. Za jeho života dosáhl rod Draškovićů vrcholu své moci, bohatství a vlivu. Pro své úspěchy v bitvách proti Turkům se stal známým jako „defensor Croatiae“ (Obránce Chorvatska). Usiloval o zlepšení organizace obrany a výstavby nových opevnění a posílení mnoha stávajících základen.

29. ledna 1629 se oženil s Barbarou Thurzovou, hraběnkou z Bethlenfalvy, a měli pět dětí: Jana IV., Barboru, Mikuláše II., Kateřinu a Julii.

Za své úsilí a úspěchy byl jeho rod 4. září 1631 císařem Ferdinandem II. povýšen do hraběcího stavu. Během svého života zastával Jan III. Drašković hodnost rytmistra, byl královským komorníkem a tajným radou. 10. července 1640 jej Ferdinand III. jmenoval chorvatským bánem a vrchním velitelem chorvatské vojenské hranice v Karlovaci.

Na 22. září 1646 svolal císař Ferdinand do Bratislavy shromáždění chorvatské a maďarské šlechty. Tam Draškoviće jmenoval uherským palatinem, který tak byl prvním Chorvatem, který dosáhl tohoto nejvyššího uherského titulu.

Poměrně brzy nato, 5. srpna 1648 Jan III. v Moson-Magyaróváru zemřel a byl pohřben v bratislavské katedrále sv. Martina vedle svého otce Jana II. Draškoviće.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ivan III. Drašković von Trakošćan na německé Wikipedii.

• Draškovićové
• Jan II. Drašković z Trakošćanu
• Seznam bánů Chorvatska
• Hrad Trakošćan

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan III. Drašković z Trakošćanu na Wikimedia Commons
• Krátká biografie hraběte (Memento z 27. září 2007 na Internet Archive)
• Drašković v „Geschichte Kroatiens“ od Prof. Dr. Rudolfa Horvata
• Údaje o matce Ivana Draškoviće

Předchůdce: Zikmund z Erdödu

chorvatský bán 1639–1646

Nástupce: Mikuláš Zrinský

Předchůdce: Mikuláš Esterházy

Palatin Uhrerského království 1646–1649

Nástupce: Pavel IV. Pálffy z Erdödu