Ivan Prokop

MvDr. Ivan Prokop
Narození17. listopadu 1943
Polná, okres Jihlava; Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
BydlištěPolná
VzděláníVeterinární fakulta Vysoké školy zemědělské v Brně
Alma materMendelova univerzita v Brně
Povoláníveterinář
Domovské městoPolná, Vimperk
TitulMVDr.
Ocenění1. cena ve fotosoutěži EKOFOTO – snímek Biotop (1974)
Rodiče
  • PhMr. Zdeněk Prokop (1909–1999);
  • Libuše Prokopová (rozená Hladíková, ????–1979)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ivan Prokop (* 17. listopadu 1943 Polná, okres Jihlava) je veterinář, ornitolog, (amatérský) fotograf (šumavských motivů), vlastivědný pracovník (místopředseda Klubu Za historickou Polnou), sběratel, novinář a publicista (autor přirodovědných článků a publikací o regionálních dějinách města Polná a okolí).[1][2][3]

Život

Rodinný původ a studia

Ivan Prokop se narodil 17. listopadu 1943 v Polné v okrese Jihlava do rodiny místního lékárníka PhMr. Zdeňka Prokopa[p. 1] a jeho ženy Libuše Prokopové, rozené Hladíkové (Libuše Prokopová byla sestra Bohuslava Hladíka a Jana Hladíka.)[7]

Po skončení povinné školní docházky v Polné (1957) a středoškolských studií na jedenáctiletce ve Velkém Meziříčí (1960) nastoupil jako zemědělský dělník do JZD Střítež u Jihlavy (1960 a 1961).[7] Veterinární fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně studoval v letech 1961 až 1967. Již během studia pracoval (1965 až 1967) jako pomocná vědecká síla na katedře parazitologie a invazních chorob u profesora MVDr. Václava Dyka, DSc.[7][p. 2] Vysokoškolské studium zakončil diplomovou prací s názvem Příspěvek k poznání helmintofauny bažanta obecného v jihomoravské oblasti, jejíž výtah byl otištěn ve sborníku Acta parazitologica v roce 1969 (jednalo se o zcela první prokázaný nález Capillaria bursata v ČSR).[1][7]

Pracovní kariéra

Obvodním veterinárním lékařem OVZ Prachatice – středisko Vimperk byl od roku 1968 do roku 1991.[7] Po sametové revoluci působil ve Vimperku v letech 1991 až 1993 jako privátní veterinární lékař, ale od roku 1993 zastával funkci vedoucího sekce ekologie krajiny na referátu životního prostředí Okresního úřadu v Prachaticích.[1] Trvale žil ve Vimperku od roku 1975,[7] v září 2008, po odchodu do starobního důchodu, se přestěhoval do Polné.[1] Od roku 1994 byl několik let členem redakční rady Vimperských novin.[1][7]

Ochrana přírody a ornitologie

Ke kladnému vztahu k přírodě (a speciálně k opeřencům) přivedli (a průběžně prohlubovali) Ivana Prokopa již v dětství jeho strýcové z matčiny strany Bohuslav Hladík a Jan Hladík.[1] Bezpochyby vlivem svého otce Zdeňka měl Ivan pozitivní vztah i k amatérskému fotografování. Funkci redaktora fotografické části časopisu Šumava zastával v letech 1982 až 1993.[7] V této době (od roku 1982 do roku 1990) byl i jednatelem Českého svazu ochránců přírody MO Vimperk.[1][7]

Členem České společnosti ornitologické (a ornitologem na celý život)[6] se stal na začátku 80. let 20. století[7] a pod hlavičkou této organizace prováděl řadu let monitorování ptáků na Vimpersku.[7] Byl dlouhodobě zapojen i do některých ornitologických akcí celostátního charakteru (Jednotný program sčítání ptáků; Hnízdní sčítání čápů bílých; Hnízdní sčítání ptáků v letech 1985–1989 a 2001–2003).[1][7] Svá přírodopisná pozorování publikoval Ivan Prokop jak v odborných tak i v regionálních periodikách (Šumava, Sylvia a Vimperské noviny):[1]

  • Vzteklina - nebezpečná nákaza zvířat a člověka (časopis Šumava číslo 10, 1978);[7]
  • Některá zajímavá pozorování ptáků z Vimperska a CHKO Šumava-jih (časopis Šumava číslo 24, 1986);[7]
  • Hnízdění kalouse ušatého na Jezerní slati;
  • Hnízdění poláka chocholačky (Zprávy České společnosti ornitologické číslo 31, 1989);
  • Zimní host brkoslav severní (časopis Šumava číslo 30, 1990);[7]
  • Vzácný nález hnízdění sluky lesní (časopis Šumava číslo 1, 1992);[7]
  • EROP'95 — evropský rok ochrany přírody (časopis Šumava číslo 7, 1995);[7]
  • Hnízdění strnada lučního v Šumavském podhůří (časopis Sylvia číslo 33, 1997);[7]
  • Za ptáky Vimperska (10 pokračování ve Vimperských novinách VIII-1999 – V-2000).[7]

Fotografování

Pozitivní vztah k amatérskému fotografování (vliv otce Zdeňka) přivedl Ivana Prokopa začátkem 60. let 20. století i do této zájmové oblasti. Výsledkem bylo zhotovení dokumentárních černobílých fotografií pro potřeby Městského národního výboru v Polné a muzea v Polné. Snímky byly vydány ve formě pohlednic a některé též otištěny v publikacích:[1][7]

  • Stará polenská škola (1965);
  • Lékárna „U černého orla" v Polné (1966);
  • propagační skládačka Polná (1973).

V rozmezí let 1970 až 1980 se Ivan Prokop stal aktivním členem sdružení amatérských fotografů (AMFOT Prachatice) a pod touto hlavičkou se aktivně účastnil putovních výstav AMFOTu. Jeho vybrané snímky byly k vidění (v letech 1973 a 1974) na výstavě amatérských fotografů okresu Jihlava v Oblastní galerii Vysočina v Jihlavě a také na regionální výstavě polenských fotografů v Muzeu v Polné.[1][7] Své fotografie vystavoval i v rámci kolektivních výstav pořádaných Fotoklubem Polná. V letech 1970 až 1982 vykonával funkci místopředsedy Filmového klubu ve Vimperku.[1][7]

První cenu v celostátní fotografické soutěži EKOFOTO získal Ivan Prokop v roce 1974 za fotografii s názvem Biotop.[1][7] Profese veterinárního lékaře přiváděla Ivana Prokopa často na Kvildu. V roce 1974 v této lokalitě pořídil sérii fotografií kvildského hřbitova, jenž byl následně v roce 1978 nešetrně zlikvidován.

Historie Polné

Celý život se zajímal, stejně jako jeho otec Zdeněk, o dění ve svém rodném městě i v jeho okolí, tedy v celé Polenské oblasti (přestože po většinu života působil na Šumavě).[6] Je autorem historických článků pojednávajících o dějinách Polné, které byly průběžně uveřejňovány ve čtvrtletníku, který se nazývá Polensko:

  • 1996: Polná Národnímu divadlu;[7]
  • 1998: Hébé ze Sezimova náměstí — z historie jedné kašny;[7]
  • 2002: Ze vzpomínek Vlasty Švejdové, roz. Sázavské, nar. 1904, na pobyt Hrabalových v Polné (text sepsal společně s Janem Prchalem);
  • 2008: Světově proslulý malíř Josef Šíma maloval v Polné - Příběh jednoho akvarelu;
  • 2009: Ó Elskokles - jest jen dnes... Příběh polenského insitního (naivního) básníka a trafikanta Antonína Neuwirtha — Tino Virta;
  • 2014: Vzácná kapradina v Panském lese u Polné;
  • 2016: Nedvědické mramory na polenských hřbitovech;
  • 2017: Polná na starých mapách 16., 17. a 18. století;
  • 2018: Můj strýc Bohouš Hladík - vzpomínka k 100. výročí narození;
  • 2018: Pražský pobyt studenta Milana Štefánika — bydlel u polenských Pittnerů?;
  • 2020: Říkali jí Bohdana. Příběh života rodačky Theodory Němcové - dcery Boženy Němcové;
  • 2020: Vzpomínky Jindřicha Prokopa na první rok Protektorátu Čechy a Morava;
  • 2021: Cesta na ostrov Asinara, cesta smrti, cesta naděje.

Aktivity v Polné

V roce 2008 se do Polné přestěhoval a záhy se zapojil do práce v Klubu Za historickou Polnou, kde nejprve vykonával funkci člena revizní komise, později byl (v roce 2010) zvolen předsedou a tuto funkci zastával až do roku 2014.[1][6] Od roku 2018 je v této organizaci místopředsedou.[1]

V Polné se věnuje i záchraně památek. Je členem regenerační komise, která působí při Městském úřadu v Polné. Tento orgán se zabývá opravou a udržováním městských památkových objektů.[1]

Pro potřeby odboru památkové péče Magistrátu Jihlavy pořídil fotodokumentaci hraničních obelisků rozmístěných v okolí Jihlavy. (Tyto objekty vytvořil sochař Viktor Václav Morávek v polovině 18. století.) V rozmezí let 2010 až 2012 zadokumentoval stará litinová čerpadlová zařízení — pumpy na vodu, které se používaly kdysi v různých částech Polné. Dokumentaci použilo město a Klub Za historickou Polnou při jejich obnově.[1]

Propaguje dějiny Polné, do městského muzea věnoval (nebo zapůjčil pro potřeby výstav) některé osobní a rodinné historické předměty a písemnosti, věnoval oskenované fotografie z archivu svého otce nebo dal k dispozici některé artefakty ze své soukromé sbírky Polnensií.[1] Několik let zastupoval město Polná na turistickém veletrhu Regiotour, který se konal v Brně.[1]

Je autorem úvodního slova při několika kulturních akcích a pro Klub Za historickou Polnou zajistil kopie několika televizních filmů z počátku 70. let 20. století (o expozici Stará lékárna a Stará škola v muzeu v Polné).

V roce 2012 vedl jednání s přírodovědným sdružením v Havlíčkově Brodě aby podpořil snahu Františka Vacka z Polné o zachování lokality nacházející se v polenském katastru, kde roste vzácná rostlina (sleziník hadcový – Asplenium cuneifolium).[1]

Další jeho aktivity jsou spojeny s pomocí při údržbě Pojmannovy naučné turistické značené trasy (stezka v lesích Boru a Obecníku v okolí Polné byla pojmenovaná podle podnikatele a mecenáše Václava Pojmanna (1849–1925)).[1] V roce 2013 byl Ivan Prokop vedoucím týmu, který připravoval pamětní desku věnovanou českému spisovateli Bohumilu Hrabalovi a tvorbu informačních tabulí určených pro hřbitovy v Polné.[1] Také byl činný při obnově a instalaci historických litinových křížů na hřbitově u svaté Kateřiny.[1]

Mediálně známý je MvDr. Ivan Prokop jako účastník rozhlasových pořadů regionálního rádia Vysočina, kde hovořil o historických událostech spjatých s Polnou a jejím okolím. A byl to Ivan Prokop, kdo navrhl, připravil podklady pro zhotovení a organizoval odhalení památníku americkým letcům. Památník byl zbudován na hrázi rybníka Peklo, připomíná pád amerického bombardéru Liberator v roce 1944 u Polné a šťastný návrat devíti členů posádky ze zajateckého tábora do Spojených států po skončení druhé světové války.[1]

Jako znalec Polné provádí občas turisty a zájemce po památkách města, pravidelně vypomáhá s tiskem sborníku Polensko, sbírá Polnensie, drobnou grafiku, žiletkové obaly (xirofilie), autografy a fotografie význačných osobností.[1][7]

Publikační činnost

  • Spoluautor publikace Almanach 60 let Obchodní akademie a gymnázia ve Vimperku, kde zpracoval období mezi léty 1937 až 1975.[1][7]
  • Pro potřeby OVZ Prachatice napsal interní studii Metoda přenosu ranných embryí skotu.[1]
  • Štěpánek, Jan et al (Daniela Boháčková, Filip Plašil, Ivan Prokop). Pod ochranou Asklépia: z historie Lékárny U Černého orla v Polné. První vydání. [Polná]: Městské muzeum Polná, 2023; 79 stran; ISBN 978-80-908839-0-1.
  • Do knihy Polensko — střípky z historie i současnosti a do knihy Polná — střípky z historie i současnosti (díl II) přispěl celkem třemi statěmi.[1]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ PhMr. Zdeněk Prokop (* 1909 – †1999) se narodil do rodiny úředníka Jindřicha Prokopa a jeho manželky Jarmily Prokopové (rozené Sedlákové). Jeho matka byla dcerou lékárníka PhMr. Vojtěcha Sedláka v Polné v okrese Jihlava. Zdeněk žil se svými rodiči až do roku 1914 v Jihlavě, kde jeho otec zastával funkci disponenta Moravské banky. Během první světové války (1914 až 1918), do které jeho otec Jindřich narukoval, žil Zdeněk s matkou a sourozenci v Polné, ale již v roce 1919 se celá rodina přestěhovala do Bzence, kde Zdeňkův otec získal pozici ředitele pobočky Moravské banky.[4] Po středoškolském studiu na reálném gymnáziu v Kyjově absolvoval Zdeněk Prokop farmacii na Karlově univerzitě v Praze. V rodinné lékárně v Polné byl v letech 1927 až 1929 lékárenským praktikantem a po skončení vysokoškolského studia nastoupil PhMr. Zdeněk Prokop v roce 1930 na pozici lékárníka v Lysé nad Labem, kde působil až do roku 1936. Od 1. srpna 1936 se stal lékárníkem v Polné a ve funkci vedoucího lékárníka zde působil až do svého odchodu do starobního důchodu v roce 1978. V roce 1979 ovdověl. Zdeněk Prokop zemřel v roce 1999 a je pohřben na hřbitově svaté Barbory v Polné.[4]
    Do Městského muzea v Polné věnoval Zdeněk Prokop hodnotné vybavení staré lékárny U černého orla včetně mobiliáře, farmaceutických předmětů, laboratorního náčiní, obalů atd. z počátku 19. století. Tento Prokopův dar se tak stal základem pro stálou muzejní expozici nazvývanou Stará polenská lékárna. Expozice zahrnuje tři celky (oficínu, materiálku, laboratoř) a byla otevřena 1. května 1966.[5] Jako první vlastivědný badatel publikoval text o místní dvě století staré lékárně (Z dějin polenské lékárny: Polensko, ročník 2, 1939, strany 51-53) v domě na Husově náměstí číslo popisné 29.[6] (adresa v roce 2024: Lékárna Na Náměstí, Husovo náměstí 29, 58813 Polná, GPS souřadnice: 49.4872861N, 15.7205172E.)
    Během svého života byl Zdeněk Prokop činný v mnoha klubech a spolcích. Od roku 1936 se datuje jeho členství v Klubu československých turistů (KČT) a také vykonával funkci jednatele spolku, který se nazýval Fotoamatéři. (V roce 1938 dokonce Zdeněk Prokop vystavoval své snímky na společné výstavě polenských fotografů.) Od roku 1938 byl jak pokladníkem Masarykovy letecké ligy v Polné ((ta měla v té době 135 členů), tak i jednatelem místního pěveckého spolku Čestmír. Kromě toho byl členem Spolku městského muzea v Polné, ochotnického divadelního souboru Jiří Poděbradský a též členem městského zastupitelstva.[4][6]
  2. ↑ Václav Dyk (* 27. února 1912 Strakonice – 5. listopadu 1995): MVDr., DrSc., profesor parazitologie, ichtyologická literatura.

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab PRCHAL, Jan; PLAŠIL, Filip, JUDr. Návrh na udělení „Čestné ceny města Polná“ (rok 2022) [online]. Klub za historickou Polnou, z.s., 2022 [cit. 2024-09-05]. Dostupné online. 
  2. ↑ MVDr. Ivan Prokop (* 1943 Polná, okres Jihlava) : Veterinární lékař, ornitolog, novinář a amatérský fotograf. Autor přirodovědných článků a publikací o regionálních dějinách. [online]. Databáze autorit NK ČR [cit. 2024-09-05]. Identifikační číslo: ola20231198996. Dostupné online. 
  3. ↑ Ivan Prokop (* 17. listopadu 1943 Polná, okres Jihlava); absolvent: Vysoká škola zemědělská Brno (Mandelova univerzita); fotograf, vlastivědný pracovník, veterinář; místo působení: Vimperk [online]. Vědecká knihovna v Olomouci: REGO [cit. 2024-09-05]. Zhotovování dokumentárních fotografií pro publikace a tiskoviny MěstNV a polenského muzea; příspěvky z historie do sborníku Polensko; sběratel polnensií. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c PhMr. Prokop Zdeněk (* 1909 – †1999) – spolkový činovník [online]. Oficiální web města Polná, 2015-01-01 [cit. 2024-09-06]. Prchal, Jan, ed. Biografický slovník Polenska. Vydání 1. Polná: Linda, 2002; 226 stran; ISBN 80-238-8985-0; (významní rodáci a obyvatelé regionu). Dostupné online. 
  5. ↑ Lékárna U Černého orla [online]. Oficiální web města Polná, 2014-12-31 [cit. 2024-09-06]. Expozice místního muzea. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e ŠUP, Milan. Společenské aktivity polenských zdravotníků v první polovině 20. století [online]. 2016 [cit. 2024-09-05]. Strana 10. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa Prokop Ivan (* 1943): Veterinární lékař [online]. Město Polná cz [cit. 2024-09-05]. Dostupné online. 

Literatura

  • Prchal, Jan, ed. Biografický slovník Polenska. Vydání 1. Polná: Linda, 2002; 226 stran; ISBN 80-238-8985-0; (významní rodáci a obyvatelé regionu)

Související články

Externí odkazy

Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: ola20231198996
  • VIAF: 46169375657724282836