István Kovács (fotbalový rozhodčí)

István Kovács
Kovács v roce 2020
Kovács v roce 2020
Rodné jménoIstván Kovács
Narození16. září 1984 (39 let)
Carei, RumunskoRumunsko Rumunsko
EtnikumRumuni
Povolánífotbalový rozhodčí
Aktivní roky2010–současnost
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

István Kovács (* 16. září 1984 Carei, Rumunsko) je rumunský profesionální fotbalový rozhodčí. Od roku 2010 je mezinárodním rozhodčím FIFA a je zařazen do elitní kategorie rozhodčích UEFA.

Kariéra

Kovács pískal na mnoha reprezentačních akcí, naposledy na Euru 2020 společně se svým krajanem Ovidiu Hațeganem. Nakonec řídil jen jeden zápas skupinové fáze mezi Nizozemskem a Severní Makedonií.

Dne 26. dubna 2022 Kovács řídil první zápas semifinále Ligy mistrů mezi Manchesterem City a Realem Madrid, který anglický tým vyhrál 4:3.[1] Po dobrém výkonu byl Kovács médii chválen, zejména za výhodu, kterou nechal před gólem Bernarda Silvy. Pravděpodobně za odměnu ho komise rozhodčích UEFA vybrala, aby v témže roce řídil finále Konferenční ligy.

Stalo se tak 25. května 2022, mezi AS Římem a Feyenoordem. Bylo to úplně první finále této soutěže.

Chvíli poté byl Kovács jmenován na nadcházející Mistrovství světa 2022 společně se svými krajany asistenty rozhodčího Vasile Marinescuem a Mihaiem Artene.

O tři měsíce později se ale dopustil zásadní chyby, která vedla k rozhodujícímu gólu celého dvojzápasu 3. předkola Evropské konferenční ligy mezi Levski Sofia a Ħamrun Spartans, když nepřerušil hru po neplatném odkopu od branky, kde hráč Ħamrun Spartans stál 15 metrů před soupeřovou polovinou, což nesmí, a o několik sekund později asistoval u vítězného gólu.[2]

V červnu 2023 byl Kovács jmenován čtvrtým rozhodčím finále Ligy mistrů UEFA.[3]

V květnu 2024 ho UEFA vybrala jako rozhodčího finále Evropské ligy UEFA mezi Atalantou a Bayerem Leverkusen.[4]

Dne 26. června 2024 řídil zápas skupinové fáze EURA 2024 mezi Českem a Tureckem, v němž udělil 18 žlutých karet,[5] čímž překonal rekord mistrovství Evropy v počtu napomenutí obou týmů v jednom zápase. Po dvaceti minutách byl vyloučen český hráč Antonín Barák, což byla nejrychlejší červená karta v historii Eura. Po konci zápasu byl vyloučen i Tomáš Chorý kvůli účasti v rvačce mezi hráči.[6][7][8] Jeho rozhodnutí ve zmiňovaném zápase jsou považována za velmi kontroverzní a nesprávná. Několikrát udělil neoprávněně hráči žlutou kartu (Patrik Schick) či naopak nesáhl po červené kartě, když byla vyžadována (Kenan Yildiz).[9]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku István Kovács (referee) na anglické Wikipedii.

  1. Manchester City - Real Madrid 4:3, Sedmigólová reklama na fotbal. Přestřelku s Realem ovládlo City - Sport.cz. www.sport.cz [online]. [cit. 2022-10-15]. Dostupné online. 
  2. Румънец за съдията, който поряза Левски: УЕФА и ФИФА не прощават грешките, нямаше да има гол със системата ВАР. Sofia24.bg [online]. [cit. 2022-10-15]. Dostupné online. (bulgarian) 
  3. UEFA.COM. Referee teams appointed for 2023 UEFA club competition finals. UEFA.com [online]. 2023-05-22 [cit. 2024-06-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. UEFA.COM. Referee teams for 2024 UEFA club competition finals announced. UEFA.com [online]. 2024-05-13 [cit. 2024-06-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Czechia vs Turkiye [online]. UEFA, 2024-06-26 [cit. 2024-06-28]. Dostupné online. 
  6. SUTTNEROVÁ, Andrea. Češi odjíždí z Eura se dvěma rekordy: nejrychlejší červená karta a nejvíce karet v utkání [online]. 2024-06-27 [cit. 2024-06-28]. Dostupné online. 
  7. BURKE, Elias; CORRIGAN, Dermot. The Briefing: Czech Republic 1 Turkey 2 - Most cards in Euros history, Montella’s entertainers qualify, Czechs out. The New York Times. Dostupné online [cit. 2024-06-28]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  8. Czech Republic vs Turkey ends in chaos with huge brawl and pitch invader. The Sun [online]. 2024-06-26 [cit. 2024-06-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Odpuštěná červená karta, neuznaný gól a rekord Eura. Češi se po prohře s Tureckem zlobí na sudího Kovácse. iROZHLAS [online]. 2024-06-27 [cit. 2024-06-28]. Dostupné online. 

Externí odkazy