Hanavský pavilon

Hanavský pavilon
Hanavský pavilon
Hanavský pavilon
Základní informace
Slohneobaroko
ArchitektiOtto Haiser a Josef Hercík
Výstavba1891
Přestavba1967, 1987
StavebníkKomárovské železárny (kníže Vilém Hanavský)
Další majiteléHabsbursko-lotrinská dynastie
Současný majitelhlavní město Praha
Poloha
AdresaLetenské sady č.p.173
Praha 7, Holešovice
170 00  Praha 7, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°5′37,12″ s. š., 14°24′45,35″ v. d.
Map
Další informace
Kód památky40574/1-1545 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky soubor památkově chráněných objektů v Letenských sadech)
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hanavský pavilon je výrazná zděná a litinová novobarokní budova v Letenských sadech v Praze-Holešovicích, v sousedství Kramářovy vily. Stavba tvoří výraznou dominantu zejména při pohledu zespoda od řeky Vltavy, její východní terasa a vyhlídková plošina SJ cesty Letenských sadů SJ poskytují panoramatický výhled na Prahu. V současné době slouží jakožto vyhlídkové restaurační zařízení.

Historie

Stavba byla původně vytvořena jako reprezentační pavilon Komárovských železáren (z Komárova u Hořovic) pro pražskou Jubilejní zemskou výstavu v roce 1891. Tehdejším majitelem železáren byl Jeho Jasnost kníže Vilém z Hanavy, podle něhož byla stavba pojmenována. Pavilón navrhli architekti Otto Haiser a Josef Hercík (1849–1919), detaily dekorace navrhl výtvarník Zdeněk Emanuel Fiala.

Jde o  zajímavou bohatě plasticky zdobenou technickou památku. Konstrukce je z litiny, má základy z kamene a z cihel, obvodové zdivo je hrázděné z betonu, bohatě prosklené,[1] schody jsou žulové a pozdější terasa z betonu. Není nejstarší pražskou litinovou stavbou, starší jsou hala a nástupiště Masarykova nádraží z roku 1862, mimo Prahu západočeské lázeňské kolonády a zámecký pavilón na Hluboké.[2]

Po skončení výstavy byl pavilon rozebrán a kníže Hanavský jej daroval městu Praze, poté byl převezen na své dnešní místo a znovu postaven. Nebyla obnovena vstupní dvojice pylonů se sochami Antonína Procházky a Františka Hergesela a lunetový záhon s nápisem SALVE vysázeným z květin.[3]

V letech 1967 a 1987 pavilon prodělal dvě náročné rekonstrukce spojené s restaurováním jednotlivých částí stavby, včetně kompletní výměny nejpoškozenějších částí a nového osazení litinových prvků její konstrukce. Zejména druhá rekonstrukce se odchýlila od přesného kopírování původních detailů: zmizela břidlicová krytina střechy, zaoblené příčníky okenních rámů byly napřímeny, oblé litinové kandelábry s vejčitými lucernami vyměněny za velkosériové rovné, přibyla novodobá mříž před schodištěm do suterénu.[4]

Odkazy

Reference

  1. Sto let práce, Zpráva o všeobecné zemské výstavě v Praze 1891. Svazek 3, 1891, s. 154 - popis konstrukce
  2. Vratislav Grulich: Blanenská umělecká litina. Katalog. Blansko 1991, s. 45
  3. Sto let práce, svazek 3, 1891, s. 204-205 s půdorysným plánkem
  4. Jaroslav Kronbauer, Naše jubilejní výstava, Praha 1892, foto s. 94

Literatura

  • Jaroslav Kronbauer, Naše jubilejní výstava, Praha 1892, s. 94, 194, 285.
  • Sto let práce. Zpráva o všeobecné zemské výstavě v Praze 1891. Na oslavu jubilea první průmyslové výstavy roku 1791 v Praze. Praha 1891, svazek 3
  • Jaroslava Staňková, Jiří Štursa, Svatopluk Voděra: Pražská architektura, významné stavby jedenácti století, Praha, 1991, ISBN 80-900209-6-8

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Hanavský pavilon na Wikimedia Commons
  • http://www.buzuluk.com/cz/buzuluk/historie Archivováno 5. 6. 2016 na Wayback Machine.
  • Stránky na Atlasu Česka
  • Místa tajemná a zapomenutá místa "U nás" Archivováno 19. 3. 2008 na Wayback Machine.
  • Stránky pražské informační služby
  • Letenské domy
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech