Elio Petri | |
---|---|
![]() | |
Rodné jméno | Eraclio Petri |
Narození | 29. ledna 1929 Řím |
Úmrtí | 10. listopadu 1982 (ve věku 53 let) Řím |
Příčina úmrtí | rakovina |
Místo pohřbení | Campo Verano |
Povolání | filmový režisér, scenárista, filmový scenárista a filmový kritik |
Významná díla | Podivné vyšetřování The Working Class Goes to Heaven Property Is No Longer a Theft |
Ocenění | Cena Filmového festivalu v Cannes za nejlepší scénář (1967) Nastro d'Argento for the director of the best film (1968) Grand Jury Prize of the Venice Film Festival (1970) Donatellův David za nejlepší film (1970) Zlatá palma (1972) Nastro d'argento za nejlepší příběh Velká cena festivalu v Cannes … více na Wikidatech |
![]() | |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Elio Petri (29. ledna 1929 Řím – 10. listopadu 1982 tamtéž) byl italský filmový režisér. Vlastním jménem Eraclio Petri.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Pocházel z římské řemeslnické rodiny. Začínal jako filmový recenzent, od roku 1951 spolupracoval s Giuseppem de Santisem jako scenárista a asistent režie. Od roku 1954 režíroval krátkometrážní filmy a v roce 1961 natočil svůj první celovečerní film Vrah s Marcellem Mastroiannim v hlavní roli. Byl členem Italské komunistické strany, z níž vystoupil na protest proti potlačení maďarského povstání.
Jeho tvorba vycházela z neorealismu, který obohatil o moderní filmovou řeč.[1] Věnoval se převážně politickým tématům, ve svých filmech kritizoval korupci, sociální nespravedlnost a vliv mafie na italskou ekonomiku. Jeho nejúspěšnější film Podivné vyšetřování o vysokém policejním důstojníkovi (hraje ho Gian Maria Volonté), který využije svůj vliv k beztrestné vraždě milenky, byl v roce 1971 oceněn Oscarem.[2]
V roce 2005 byl o něm natočen životopisný dokument Elio Petri... Poznámky o filmaři.[3]
Filmy
[editovat | editovat zdroj]- 1979 Dobré zprávy
- 1976 Todo modo
- 1973 Vlastnictví není již krádež
- 1971 Dělnická třída jde do ráje
- 1970 Podivné vyšetřování
- 1968 Tiché místo na venkově
- 1967 Každému, co mu patří...
- 1965 Desátá oběť
- 1964 Velká nevěra
- 1963 Učitel z Vigevana
- 1962 Sečtené dny
- 1961 Vrah
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]- Oscar za nejlepší cizojazyčný film (Podivné vyšetřování)
- Donatellův David (Podivné vyšetřování, Dělnická třída jde do ráje)
- Nastro d'Argento (Každému, co mu patří..., Podivné vyšetřování)
- Zlatá palma (Dělnická třída jde do ráje)
- Stříbrný medvěd (Tiché místo na venkově)
Reference
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Elio Petri na Wikimedia Commons
Osoba Elio Petri ve Wikicitátech
- Oficiální stránky