Dawsonit

Dawsonit
jehlicovité radiálně paprsčité agregáty dawsonitu z lokality Slaný na Kladensku
Obecné
Kategorie	minerál
Chemický vzorec	NaAl(CO₃)(OH)₂
Identifikace
Barva	bezbarvá až bílá
Vzhled krystalu	jehlicovité krystaly, radiálně paprsčité agregáty
Soustava	rombická
Tvrdost	3
Lesk	skelný
Štěpnost	dokonalá podle {110}
Index lomu	nα = 1,466 nβ = 1,542 nγ = 1,596
Vryp	bílý
Hustota	2,436 g ⋅ cm⁻³
Rozpustnost	je rozpustný v kyselinách

Dawsonit je poměrně vzácný rombický minerál ze skupiny karbonátů. Tento nerost byl objeven roku 1874 během konstrukce muzea Redpath v kampusu McGillovy univerzity. Prvně nalezený vzorek je na počest místa nalezení uchován ve sbírkách muzea Redpath. Byl pojmenován podle významného kanadského geologa sira Johna Williama Dawsona. Jeho chromem bohatý analog se jmenuje Dawsonit-(Cr), který má téměř stejné vlastnosti a jemně nafialovělou barvu.

Vznik

Vznik je buďto hydrotermální na nízkoteplotních ložiskách, tvořící povlaky na zlomech a výplně vzniklých dutin, dále v autigenických uhlonosných břidlicích anebo v kyselých půdách na nefelín-syenitických tufech.^[1]

Vlastnosti

Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 3, hustota 2,436 g/cm³, štěpnost dokonalá na {110}, lom je nerovný.
Optické vlastnosti: Barva je bezbarvá nebo bílá, lesk skelný, průhlednost: průsvitný, vryp je bílý.
Chemické vlastnosti: Složení: Na 15,97 %, Al 18,74 %, H 1,40 %, C 8,34 %, O 55,56 %. Je rozpustný v kyselinách.

Využití

Tento minerál nemá žádné širší průmyslové ani ekonomické využití a tak je spíše vyhledávaným nerostem sběratelů.

Výskyt

Mont Saint-Hilaire, okres Montérégie, provincie Québec, Kanada (až 4cm veliké dokonale vyvinuté krystaly)^[1]
Slaný, okres Kladno, Česko (v uhelných slojích, několik mm veliké radiálně paprsčité agregáty)
Dubník (Červenica) a Zlatá Baňa, Prešov, Slovensko