Bitva u Drážďan

Bitva u Drážďan (1813)
konflikt: Napoleonské války
Bitva u Drážďan
Trvání	26.–27. srpna 1813
Místo	Drážďany, Sasko, (dnes součást Německa)
Souřadnice	51°2′ s. š., 13°44′ v. d.
Výsledek	vítězství Francie
Strany
Francie Rýnský spolek Itálie Neapol Rakousko Prusko Rusko
Velitelé
Napoleon I Maršál Murat Maršál Ney Maršál Mortier Maršál Gouvion de Saint-Cyr Generál Vandamme Generál Marmont Generál Drouet Maršál Karel Filip Schwarzenberg Císař František I. Colloredo-Mansfeld Car Alexandr I. Pavlovič Generál Wittgenstein Generál Barclay de Tolly Generál Moreau †  2. září 1813 na následky zranění z této bitvy. Generál Miloradovič Král Fridrich Vilém III. Maršál von Kleist
Síla
90 000 – 150 000 mužů 150 000 – 225 000 mužů
Ztráty
10 000 mrtvých 10 000 zraněných 15 000 mrtvých 15 000 zraněných 20 000 zajatých
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Drážďan se uskutečnila 26. a 27. srpna 1813 u saského města Drážďany. Byla jednou z napoleonských bitev během německého tažení.

Předcházelo

Dne 28. června 1813, během příměří Napoleona s Ruskem a Pruskem, se rakouský kancléř, kníže von Metternich setkal v Drážďanech s císařem Napoleonem, který zde v tu dobu pobýval. Důsledkem tohoto rozhovoru bylo následné připojení habsburského Rakouska k protinapoleonským spojencům. (Napoleon nepřistoupil na rakouské požadavky v mírové smlouvě.)

Rakousko poté srpnu 1813 vyhlásilo válku Francii a po ukončení příměří, válka znovu vypukla. Francouzská armáda byla soustředěna kolem Drážďan a proto velící francouzský maršál Gouvion de Saint-Cyr nařídil stavbu opevnění kolem města.

Hlavní (tzv. Česká) armáda pod velením maršála Karla Philippa Schwarzenberga, o síle asi 200 000 mužů, překročila 22. srpna české hranice a 23.–24. srpna dosáhla Drážďan. První útoky na město začaly již následující den.

Bitva

Před bitvou se Prusku a Rusku, kteří stáli proti Napoleonovi, připojilo i Rakousko a dále měli spojenci podporu Anglie. V samotné bitvě měl Napoleon k dispozici minimálně 90 000 vojáků. Spojenecká vojska složená z vojsk Rakouska a Ruska byla složena z nejméně 150 000 vojáků, hlavním velitelem byl generál Schwarzenberg. V ruském vojsku veleli generálové Wittgenstein, Miloradovič a Kleist.

Potyčky spojeneckých a francouzských vojsk pokračovaly zejména v jižních předměstích Drážďan. Spojenecká vojska však vyčkávala s hlavním útokem na město až na 26. srpna. Napoleon tak měl čas k návratu a navýšení počtu vojáků ve městě a dokonce i převzít řízení obranných operací. Tím spojenci propásli vhodný okamžik, kdy bylo město obsazeno pouze asi 30 000 muži, a Francouzi ubránili město. Téhož dne byl těžce zraněn rakouský generál Václav Frierenberger a velení dělostřelectva po něm převzal generál Friedrich Karl von Langenau.

Spojenci utrpěli 27. srpna za hustého deště katastrofální porážku. Napoleon začal silnou palbu z děl, neměl však dostatek jízdy na pronásledování protivníka. Poslal jen armádní sbor o síle 30 000 mužů, kterému velel generál Vandamme, ti překročili Krušné hory a pronásledovali Rusy do Čech. Když ale spojencům dorazily posily, musel se Vandamme vzdát. Viz bitva u Chlumce. Byl tak zmařen Napoleonův plán obklíčit spojence.

Jednalo se o poslední vítězství Napoleona během německého tažení. Po této bitvě už brzy následovala Bitva národů u Lipska.

Památník generála Moreau v Drážďanech, městské čtvrti Zschertnitz na jihu města na kopci Räcknitzhöhe, připomíná smrtelné zranění generála Moreaua v této bitvě.

Galerie

• 
  Bitva u Drážďan

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bitva u Drážďan na Wikimedia Commons