Bavorov
Další významy jsou uvedeny na stránce Bavorov (rozcestník).
| Bavorov | |
|---|---|
 Pohled od jihu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Vodňany |
| Obec s rozšířenou působností | Vodňany (správní obvod) |
| Okres | Strakonice |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°7′19″ s. š., 14°4′44″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 640 (2024)[1] |
| Rozloha | 35,41 km²[2] |
| Nadmořská výška | 446 m n. m. |
| PSČ | 387 73 |
| Počet domů | 726 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 6 |
| Počet k. ú. | 6 |
| Počet ZSJ | 7 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | nám. Míru 1 387 73 Bavorov [email protected] |
| Starosta | Ing. Petr Šafránek |
| Oficiální web: www | |
  Bavorov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 550809 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bavorov (německy Barau) je město v severozápadní části Jihočeského kraje, v okrese Strakonice, u řeky Blanice. Žije v něm přibližně 1 600[1] obyvatel. Leží devatenáct kilometrů jihovýchodně od Strakonic a 32 kilometrů severozápadně od Českých Budějovic.
Historie
První písemná zmínka o Bavorovu pochází z roku 1315. Za zakladatele zdejšího hradu a přilehlého města je považován Bavor III. ze Strakonic,[4] po jehož smrti statek zdědil jeho bratr Vilém ze Strakonic, ale faktickou držitelkou zůstala vdova Markéta z Rožmberka.[5] Od ní sídlo získal Petr z Rožmberka[5] a v jeho rodě zůstalo až do druhé poloviny patnáctého století. Samotné městečko s trhovým právem bylo uvedeno poprvé roku 1334.[4] Přes sevřený tvar a jasně vymezený obvod historického jádra Bavorov zřejmě nikdy nebyl opevněn. Za pevnou a k obraně způsobilou stavbu byl roku 1470 považován kostel Nanebevzetí Panny Marie.[4]
Právo užívat vlajku bylo městu uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 23. března 2021.[6]
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 3 120 | 3 365 | 3 079 | 3 113 | 3 057 | 2 966 | 2 586 | 2 057 | 2 027 | 1 760 | 1 670 | 1 475 | 1 436 | 1 499 | 1 614 |
| Počet domů | 456 | 486 | 495 | 501 | 505 | 512 | 560 | 611 | 563 | 549 | 508 | 637 | 683 | 701 | 726 |
Místní části
Město Bavorov se skládá ze šesti částí na šesti stejnojmenných katastrálních územích.
Doprava
Město stojí na křižovatce silnice II/140, II/141 a II/142. Vede jím železniční trať Číčenice – Nové Údolí, na které se zde nachází stanice Bavorov.
Pamětihodnosti
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Bavorově.
- Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie
- Historické jádro města – městská památková zóna
- Přírodní památka Bavorovská stráň
- Vodní mlýn s elektrárnou
Osobnosti
- Josef Bělohlav (1882–1935), geograf, kartograf, nakladatel a esperantista
- Bohumil Havlasa (1852–1877), novinář, spisovatel a dobrodruh, účastník slovansko-tureckých válek
- František Hobizal (1933–2001), římskokatolický kněz, děkan bavorovské farnosti v letech 1960–2001
- František Chmelenský (1775–1803), kantor a hudební skladatel, bratr Jana Václava a otec Josefa Krasoslava Chmelenského
- Jan Václav Chmelenský (1778–1864), hudební skladatel
- Josef Krasoslav Chmelenský (1800–1839), obrozenecký básník a kritik
- Josef Jakší (1874–1908), malíř
- Jaromír Smutný (1892–1964), osobní kancléř prezidenta E. Beneše
- Jan Studlar (1896–1969), brigádní generál, legionář, odbojář
- Jindřich Veselý (1885–1939), historik, loutkař, zakladatel a první prezident Mezinárodní loutkářské unie
Píseň
Lidová píseň Kdyby byl Bavorov zmiňuje navíc města Vodňany a Prachatice.
Galerie
-
Náměstí Míru -
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Bavorově -
Radnice na náměstí -
Zámek na náměstí -
Fara u kostela
Panoramatický pohled na Bavorov od východu.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c RAZÍM, Vladislav. Středověká opevnění českých měst. 1. vyd. Díl 2. svazek 1. – katalog Čechy B–O. Praha: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze, 2020. 575 s. ISBN 978-80-88339-07-6. Kapitola Bavorov, s. 16.
- ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VII. Písecko. Praha: František Šimáček, 1890. 343 s. Dostupné online. Kapitola Helfenburk a Bavorov hrady, s. 90–91.
- ↑ Udělené symboly – Bavorov [online]. 2021-03-23 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bavorov na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Bavorov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Kronika města Bavorov (1867–1957)
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Části města Bavorov | |
|---|---|
| Části obce | |
| Ostatní | |
Portály: Česko | Geografie
