Béla II. Uherský
Béla II. Uherský | |
---|---|
Král uherský a chorvatský, král Rámy [pozn. 1] | |
Béla II. na dobové miniatuře (Chronicon Pictum). | |
Doba vlády | 1131–1141 |
Narození | 1108/1110 |
Úmrtí | 13. února 1141 |
Předchůdce | Štěpán II. Uherský |
Nástupce | Gejza II. Uherský |
Manželka | Helena Srbská |
Dynastie | Arpádovci |
Otec | Almoš Chorvatský |
Matka | Předslava Kyjevská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Béla II. zvaný Slepý (1108/1110 – 13. února 1141), maďarsky Vak II. Béla, byl uherským králem z dynastie Arpádovců.
Rodina
Byl synem Almoše, chorvatského krále a nitranského knížete, mladšího bratra uherského krále Kolomana I., a Předslavy, dcery kyjevského velkoknížete Svatopluka II. Jako chlapec byl Béla roku 1113 oslepen svým strýcem, králem Kolomanem – stejný osud postihl i jeho otce Almoše.
„ | ... protože byl s ním příbuzný, nesáhl mu na život, ale zbavil ho pouze zraku, aby nemohl nosit korunu svatého krále... | “ |
— Dubnická kronika[1] |
Důvodem byla Almošova opozice proti králi a Kolomanovy obavy, aby nebylo ohroženo následnické právo jeho vlastního syna Štěpána.
Vláda a politika
Roku 1131 se stal Béla uherským králem, neboť Kolomanův syn Štěpán II. neměl mužského dědice a roku 1128 povolal ke dvoru svého slepého bratrance, učinil jej svým následníkem a také zprostředkoval jeho sňatek s Helenou (též uváděna jako Ilona nebo Jelena), dcerou srbského velkého župana Uroše I. Vzhledem ke svému hendikepu nebyl Béla schopen vykonávat samostatnou vládu a opíral se tedy nejen o svou královskou radu, ale i o manželku Helenu, která hrála významnou roli při výkonu královské moci. Důležité postavení na uherském dvoře měl i Helenin bratr bán Beluš, který často jednal královým jménem.[2]
Ke korunovaci došlo 28. dubna 1131 ve Stoličném Bělehradě. Jeho panování pak začalo shromážděním v Aradu, při kterém nechal popravit všechny šlechtice, kteří se spolupodíleli na jeho oslepení. Podle pramenů se jednalo o 68 šlechticů a na tomto aktu pomsty se bezpochyby výrazně podílela královna Helena.
„ | ... chci se dozvědět, proč váš pan král byl zbaven svých očí a na čí radu se to stalo. Odhalte mi to, na tomto místě se jim tvrdě pomstěte a ukončete za nás jejich životy... | “ |
— královna Helena ke shromáždění (Dubnická kronika)[3] |
Po Bélově nastolení na uherský trůn vystoupil znovu se svými nároky Boris, neuznaný syn krále Kolomana, a získal zastání na polském dvoře Boleslava Křivoústého (který byl s Arpádovci vzdáleně spřízněn). Roku 1132 vpadl do Uher a z prohrané bitvy se spasil útěkem. Bélu tehdy vojensky podpořil švagr Adalbert Babenberský, a jeho další švagr, český kníže Soběslav I.[pozn. 2] opakovaně vtrhl do Boleslavova Slezska. Soběslav byl také Bélovým zástupcem u císařova dvora. Až v srpnu 1135 se na říšském sněmu Boleslav Křivoústý vzdal svého chráněnce Borise a uznal Bélu uherským králem.[4]
Potomci
S Helenou Srbskou (po 1109 – po 1146):
- Alžběta (kolem 1129 – před 1155), manželka polského knížete Měška III.
- Gejza II., uherský král (kolem 1130 – 31. květen 1162)
- Ladislav II., uherský král (1131 – 14. leden 1163)
- Štěpán IV., uherský král (kolem 1133 – 11. duben 1165)
- Sofie (kolem 1136 – ?), řeholnice v Admontu
Odkazy
Poznámky
- ↑ Rex Ramae, v roce 1137 se Béla II. prohlásil „králem Rámy“, tj. myšlena Bosna
- ↑ Svou sestru Adlétu provdal Béla II. za Soběslava I. a sestru Hedviku provdal za Adalberta, syna rakouského markraběte Leopolda III., čímž si zajistil spojenectví těchto dvou sousedních zemí.
Reference
- ↑ Kronika uhorských kráľov zvaná Dubnická. Příprava vydání Július Sopko. Budmerice: Vydavateľstvo Rak, 2004. 239 s. ISBN 80-85501-13-9. S. 87.
- ↑ BAK, János M. Roles and Functions of Queens in Árpádian and Angevin Hungary (1000–1386 A.D.). In: PARSONS, John Carmi. Medieval Queenship. New York: St. Martin's Press, 1998. ISBN 0-312-17298-2. S. 19–20. (anglicky)
- ↑ Kronika uhorských kráľov zvaná Dubnická, str. 88
- ↑ BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1. S. 549–550.
Literatura
- KRISTÓ, Gyula. Die Arpaden-Dynastie : die Geschichte Ungarns von 895 bis 1301. Budapest: Corvina, 1993. 310 s. ISBN 9631338576. (německy)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Béla II. Uherský na Wikimedia Commons
Předchůdce: Štěpán II. | Uherský král Béla II. 1131–1141 | Nástupce: Gejza II. |
Předchůdce: Štěpán II. | Chorvatský a dalmatský král Béla I. 1131–1141 | Nástupce: Gejza II. |
Uherští panovníci | |
---|---|
Mýtičtí Arpádovci (do 9. století) | Levedi • Almoš |
Arpádovci (9. století–1038) | |
Nedynastičtí (1038-1046) | |
Arpádovci (1046-1301) | Ondřej I. (1046–1060) • Béla I. (1060–1063) • Šalamoun (1063–1074) • Gejza I. (1074–1077) • Ladislav I. (1077–1095) • Koloman (1095–1116) • Štěpán II. (1116-1131) • Béla II. (1131–1141) • Gejza II. (1141–1162) • Ladislav II.¹ (1162-1163) • Štěpán III. (1162–1172) • Štěpán IV. Uherský¹ (1163–1165) • Béla III. (1172–1196) • Emerich Uherský (1196–1204) • Ladislav III. (1204-1205) • Ondřej II. (1205-1235) • Béla IV. (1235-1270) • Štěpán V. (1270-1272) • Ladislav IV. Kumán (1272-1290) • Ondřej III. (1290-1301) |
Boje o trůn (1301–1308) | Ladislav V.² (1301-1305) • Béla V.³ (1305–1308) |
Anjouovci (1308–1387) | Karel I. Robert (1308–1346) • Ludvík I. (1346–1382) • Marie Uherská⁴ (1382–1395) • Karel II.¹ (1385–1386) |
Různé rody (1387–1526) | Zikmund Lucemburský (1387–1437) • Albrecht II. Habsburský (1437–1439) • Alžběta Lucemburská⁵ (1439–1440) • Vladislav I. Jagellonec (1440–1444) • Ladislav Pohrobek (1444–1457) • Matyáš Korvín (1458–1490) • Vladislav Jagellonský (1490–1516) • Ludvík Jagellonský (1516–1526) |
Habsburkové (1526–1780) | Ferdinand I. Habsburský (1526–1564) • Maxmilián II. Habsburský (1564–1576) • Rudolf II. (1576–1608) • Matyáš Habsburský (1608–1619) • Ferdinand II. Habsburský (1619–1637) • Ferdinand III. Habsburský (1637–1657) • Ferdinand IV. Habsburský • Leopold I. (1657–1705) • Josef I. Habsburský (1705–1711) • Karel VI. (1711–1740) • Marie Terezie (1740–1780) |
Habsburko-Lotrinkové (1780–1918) | Josef II. (1780–1790) • Leopold II. (1790–1792) • František I. Rakouský (1792–1835) • Ferdinand I. Dobrotivý (1835–1848) • František Josef I. (1848–1916) • Karel I. (1916–1918) |
¹ vzdorokrál, ² Přemyslovec , ³ Wittelsbach, ⁴ od roku 1387 spoluvládkyní Zikmunda Lucemburského, ⁵ polooficiální vládce |