Antoninův val

Antoninův val, někdy taky Severův val (latinsky Vallum Antonini, anglicky Antonine Wall), je systém opevnění, který nechal zbudovat napříč Skotskem římský císař Antoninus Pius. Jeho stavba byla zahájena v roce 142 (dokončena v roce 144). Val byl dlouhý šedesát kilometrů, od dnešního Old Kilpatricku v ústí řeky Clyde, asi osm kilometrů severozápadně od Glasgow, po Carriden u Bo'ness ve Firth of Forth, asi třicet kilometrů západně od Edinburghu. Měl nahradit téměř dvakrát delší Hadriánův val, ležící 160 kilometrů jižněji, a vytvořit tak novou hranici provincie Britannia. Tyto plány se však nakonec nepodařilo naplnit. Římané nedokázali zpacifikovat území mezi oběma valy obývané piktskými a keltskými kmeny a po dvaceti letech Antoninův val opustili a stáhli se k Hadriánovu valu. Císař Septimius Severus se ho v roce 208 pokusil obnovit, avšak tento pokus skončil ještě dříve než předchozí, a to definitivním opuštěním valu.

V roce 2008 byly pozůstatky valu přidány na seznam světového kulturního dědictví UNESCO do položky společně s Hadriánovým valem v Anglii a Hornogermánským a raetským limitem v Německu.^[1]

Antoninův val byl postaven méně precizně než Hadriánův val, ale i tak bylo jeho dokončení v chladné a nepřátelské oblasti za pouhé dva roky velkým výkonem. Val byl většinou tvořen hliněným náspem asi 4 metry vysokým, s širokým příkopem na severní straně valu. Na jižní straně probíhala vojenská cesta. Římané původně plánovali budovat pevnosti po šesti mílích, ale vzdálenost byla nakonec zmenšena na dvě míle. Podél valu tak stálo celkem devatenáct pevností. Nejlépe zachovanou pevností je Rough Castle Fort, ačkoliv původně patřila mezi jednu z nejmenších staveb.

Oblast severně od Antoninova valu Římané označovali jako Kaledonii, ačkoliv někdy tento termín zahrnoval již území severně od Hadriánova valu. Římanům se podařilo zbudovat přechodné pevnosti a vojenské tábory severně od valu, ale neporazili Pikty obývající severní území, a tak Antoninův val trpěl četnými útoky.

Val byl opuštěn po 20 letech – v roce 164 se římské legie stáhly na úroveň Hadriánova valu. V roce 197 trpěla hranice sérií útoků, a tak v roce 208 přijel do Skotska císař Septimius Severus, aby zabezpečil hranici. Antoninův val byl opraven a znovu obsazen Římany, ačkoliv jen na několik let. Během tohoto druhého obsazení byl val také někdy nazýván Severovým valem.

• Limes Romanus

• Galerie Antoninův val na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Antoninův val na Wikimedia Commons

Britské památky Seznamu světového dědictví UNESCO
Anglie	Bath • Blenheimský palác • Canterburská katedrála, Opatství v Canterbury a Kostel sv. Martina • důlní oblast v hrabstvích Cornwall a West Devon • Derwent Valley Mills • Durhamský hrad a Durhamská katedrála • hranice Římské říše (Hadriánův val) • Iron Bridge • Jurské pobřeží • zahrady v Kew • Greenwich • Saltaire • Stonehenge a Avebury • Královský park Studley a Klášter Fountains • Tower • Westminsterský palác, Westminsterské opatství a Kostel svaté Markéty Antiochijské • Jezerní oblast • Observatoř Jodrell Bank • Slavná lázeňská města Evropy (Bath)
Skotsko	Staré město a Nové město v Edinburghu • hranice Římské říše (Antoninův val) • Srdce neolitických Orknejí • New Lanark • St. Kilda • Forth Bridge • Flow Country
Wales	průmyslová krajina v okolí Blaenavonu • Hrady a opevnění krále Eduarda I. v Gwyneddu • Pontcysylltský akvadukt • Břidlicová krajina severozápadního Walesu
Severní Irsko	Giant's Causeway • Sídla založená moravskými bratry - Gracehill
Britská zámořská teritoria	ostrovy Goughův ostrov a Nepřístupný ostrov (Tristan da Cunha) • Hendersonův ostrov (Pitcairnovy ostrovy) • St. George a přilehlé pevnosti (Bermudy) • komplex Gorhamovy jeskyně (Gibraltar)