Alain Finkielkraut

Alain Finkielkraut
Alain Finkielkraut (23. října 2014)
Rodné jméno	Alain Luc Finkielkraut
Narození	30. června 1949 (74 let) Paříž
Povolání	filozof, rozhlasový moderátor, spisovatel, rozhlasový producent, spisovatel literatury faktu, publicista a kritik
Alma mater	École normale supérieure de Saint-Cloud (od 1969) Lyceum Jindřicha IV.
Témata	historie idejí, modernita, vzdělávání, politická filozofie, náboženství a intelektuál
Významná díla	Le Nouveau Désordre amoureux The Unhappy Identity La Seule Exactitude
Ocenění	Prix Européen de l'Essai Charles Veillon (1984) rytíř Řádu čestné legie (1994) Prix Aujourd'hui (1999) Čestný doktorát univerzity v Tel Avivu (Izrael) (2007) důstojník Řádu čestné legie (2009) … více na Wikidatech
Vlivy	Alexis de Tocqueville Ernest Renan Franz Rosenzweig Hannah Arendtová Emmanuel Lévinas … více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alain Finkielkraut (* 30. červen 1949) je francouzský filozof a esejista židovského původu. Je konzervativní orientace, silně ho ovlivnil Emmanuel Lévinas. Proslavil se svými knihami, v nichž kritizoval modernismus. V knize Le nouveau désordre amoureux útočil na sexuální revoluci 60. let a na ideologii roku 1968 (Gilles Deleuze, Guy Debord, situacionismus). V knize La Défaite de la pensée útočil na myšlenku „kulturní politiky“, kterou ve Francii prosazoval zejména socialistický ministr kultury Jack Lang. Modernitu v ní označuje za barbarskou. Odmítá též myšlenku pokroku, náboženství humanismu, zbožnění myšlenky univerzálních lidských práv (droit-de-l'hommisme: „lidskoprávismus“) či multikulturalismus. Silně brání státní školství jako pilíř republikánské tradice. Napsal též řadu prací na téma antisemitismu, varoval především před vznikem nového antisemitismu, který je mutací islamismu a radikálního levičáctví (antisémitisme islamo-progressiste).

Bibliografie

• Le nouveau désordre amoureux, 1977
• Ralentir, mots-valises!, 1979
• Au coin de la rue, l'aventure, 1979
• Petit fictionnaire illustré: les mots qui manquent au dico, 1981
• Le Juif imaginaire, 1981
• L'Avenir d'une négation, 1982
• La Sagesse de l'amour, 1984
• La Défaite de la pensée, 1987
• La Mémoire vaine, du Crime contre l'humanité, 1989
• Comment peut-on être Croate?, 1992
• L'Humanité perdue, 1996, Paris
• Le Mécontemporain. Charles Péguy, lecteur du monde moderne, 1992
• L'Ingratitude. Conversation sur notre temps avec Antoine Robitaille, 1999
• Une Voix vient de l'autre rive, 2000
• Internet, l'inquiétante extase, 2001
• Penser le XX. siècle, 2000
• Des hommes et des bêtes, 2000
• L'imparfait du présent. Pièces brèves, 2002
• Enseigner les lettres aujourd'hui, 2003
• Les Battements du monde, 2003
• Au nom de l'Autre. Réflexions sur l'antisémitisme qui vient, 2003
• Nous autres, modernes: Quatre leçons, 2005
• Ce que peut la littérature, 2006
• Entretiens sur la laïcité. Avec Benny Lévy, 2006
• Qu'est-ce que la France, 2007
• La Querelle de l'école, 2007
• Philosophie et modernité, 2008
• Un cœur intelligent, 2009
• L’Explication, conversation avec Aude Lancelin, 2010.
• Et si l'amour durait, 2011

České překlady

• Destrukce myšlení, Brno, Atlantis 1995.
• Co kdyby láska nikdy neskončila, Brno, Centrum pro studium demokracie a kultury, 2014
• Jedině to je přesné, Brno, Centrum pro studium demokracie a kultury, 2017
• Proslovy ve Francouzské akademii, Praha–Vysoké Mýto, Sumbalon, 2017

Literatura

• Patrik Ouředník: Intelektuál a jeho role ve společnosti, Souvislosti 1, 2019.
• Jacques Bolo, La Pensée Finkielkraut (les émeutes, l'école, l'antisémitisme, le racisme) et sa réplique!, Lingua Franca, 2012.
• Jean Robin, La position du missionnaire: Alain Finkielkraut décrypté, Tatamis, 2009.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alain Finkielkraut na Wikimedia Commons
• Osoba Alain Finkielkraut ve Wikicitátech
• Heslo v Encyclopédie d L'Agora